V dnešní době si člověk vlivem společenského dění uvědomuje více potřebu být zdravý a schopný vykonávat řadu úkolů. 

 

 

Úvod

   V dnešní době si člověk vlivem společenského dění uvědomuje více potřebu být zdravý a schopný vykonávat řadu úkolů, které na něj společnost ukládá a potřebu být schopen realizovat vlastní poslání.

   To vše předpokládá znalosti o člověku, o jeho zdraví a smyslu života, o smyslu veškerého dění a nalezení odpovědí na další filosofické otázky. Všechny problémy života člověka a společnosti se musí řešit skrze schopnosti poznání člověka a poznání o člověku, neboť ten jako jediný živý tvor si tyto problémy vymyslel. (Vzhledem k rozsahu práce uvedeme pouze nástin filosofických otázek v alternativní medicíně.)

   Současná medicína i další vědní obory prochází řadou zásadních změn vlivem zrychleného technického pokroku a nových a rychlejších způsobů šíření informací. Vědní obory zachází tak hluboko k podstatě problému, že se začínají dotýkat řady filosofických otázek, na které se hledají odpovědi tisíce let v různých filosofických a náboženských systémech. Odpovědi těchto systémů byly dosud pokládány za nevědecké, protože byly objektivně nedokazatelné. 

  Nedostatky v paradigmatech vědecké medicíny daly podnět k rozvoji tzv. alternativní medicíny, která se stává interdisciplinárním oborem uplatňujícím filosofické paradigma prostoru a času, hmoty a ducha, života a smrti, bytí a vědomí. Využívá přitom poslední objevy z kvantové fyziky, chemie, transpersonální psychologie a dalších vědních oborů. Vzhledem ke své zodpovědnosti za zdraví musí najít  jediné a správné řešení otázky pro uzdravení každého člověka zvlášť, neboť respektuje jeho komplexní individualitu.

 Alternativní medicína

   Pod pojmem alternativní medicína si můžeme představit v širokém slova smyslu veškerou činnost člověka, protože člověk buď pracuje na tom, aby se měl materiálně a duchovně lépe nebo pracuje na svém odpočinku. Vše co se ve světě děje, se děje pro něčí potěšení.

Оtázka je, zda to není na úkor někoho, nebo něčeho jiného. V úzkém slova smyslu alternativní medicína v sobě zahrnuje všechny léčivé metody a prostředky (s nimi i jejich filosofii) z různých kultur a dob, které současná věda nemá plně vědecky podložené, ale jsou vyzkoušeny v praxi tisíců let. K nim vlivem všemožného využití techniky musíme přiřadit  metody  úplně  nové  nebo  jen zmodernizované - nahrazení práce člověka a přírodních vlivů přístrojem a podobně. Metody alternativní medicíny můžeme přibližně rozdělit do těchto kategorií podle způsobu léčby: chemické (fytoterapie, homeopatie a podobně), fyziologické a fyzické (masáže, akupunktura, bioenergie, cvičení a další), duchovní - psychické (relaxace, hypnóza, jóga a další). Výklad pojmu alternativní (z latinského jazyka) nám ukazuje charakter léčby a její postavení ve společnosti : nativní = jsoucí v přírodním stavu, alter = jiný, druhý.

Tedy je to léčba vesměs přírodními prostředky v souladu s přírodou a jako nevědecká “laická” stojí významově až za “klasickou medicínou”. Od “klasické medicíny” se alternativní medicína hlavně liší tím, že hledá prvotní příčinu onemocnění, hledá všechny souvislosti mezi nemocemi a klade důraz na léčbu člověka jako celku a v souladu s přírodními zákony, které člověka ovlivňují.

  Zdraví a nemoc

   Je nutné se zamyslet nad tím, co je to vlastně zdraví, kterého chceme dosáhnout. Světová zdravotnická organizace (WHO) popisuje definici zdraví (ve stručnosti): Stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Znamená to nejen práci na těle a na duchu, ale také na morálních vztazích mezi lidmi a ve společnosti.

   Názor na nemoc ve východních kulturách v základě vyjadřuje totéž. Utrpení - nepříjemná část karmy,  se vysvětluje jako důsledek svých činů spáchaných v nynějším i minulých životech. Zbavit se utrpení znamená zbavit se připoutanosti k věcem i k lidem, závislosti, chamtivosti, žádostivosti, hněvu a vášně. Tím pak pročistíme svou mysl, intelekt, vědomí a jáství. V důsledku toho dojde k ovládání kosmických sil v čakrách, získání pocitu zdraví, nadpřirozených schopností, dosažení absolutního poznání o bytí vesmíru a vymanění se z koloběhu života a smrti. (1)

   Vnitřní rovnováha člověka je závislá na tom, jak je v souladu s přírodou, to je důvod proč jsou medicína, etika, estetika a matematika vzájemně spjaty. Podle ajurvédy lidé mají hledat štěstí a blaženost nikoli v tomto hmotném světě, ale ve světě jiném, kde je věčný klid - nirvána. Vesmírné elementy vstupují do člověka dechem a potravou, pokud je jejich poměr nepřirozený, dochází k nemoci.

   Příčiny nemoci jsou vnější, vnitřní a "božský hněv" - psychické poruchy, špatné chování. (2)

   C. G. Jung dochází k názoru, že základním cílem osobního růstu člověka individuace - směřování ke stavu celistvosti tím, že se sjednotí konfliktní obsahy a archetypální procesy nevědomí. (3)

   Je otázka, zda pojem zdraví je pojem obecný, nebo může mít různé obsahy a alternativy. Také se říká, že nikdo není zdravý, pouze více či méně nemocný.

Co je člověk a jeho postavení ve vesmíru

  Člověk je součástí vesmíru. Vesmír není jen kolem nás je i v nás, proto v nás proudí množství kosmických energií, které se stékají v ohniskových bodech těla - čakrách. Tělo vzniká spojením tatev = projevů kosmických sil: země, vody, ohně, vzduchu a prostoru.

   Při vzniku se uplatňují tři guny = vlastnosti : nečinost, aktivita a rovnováha - světlo poznání. Toto rozdělení se nápadně podobá hinduistickým bohům Brahmovi, Višnuovi a Šivovi. Člověk je pak vydám zákonům společenským, přírodním a kosmickým. Kosmické zákony  působí na člověka  i po jeho smrti na jeho tělo pránické, které je nesmrtelné a zbývá po oddělení těla mentálního a astrálního. Kosmické síly jsou personifikovány ve všech mytologiích, které ukazují i boj za udržení rovnováhy těchto sil v člověku.(4)

     V Indii a Číně na počátek světa mají vliv kosmické a přírodní elementy : dřevo, oheň, země, kov a voda. Vzduchu přisuzují oduševňující vliv. Taoismus učí, že svět je podřízen principu Tao - zákonu pohybu a změn. Pohyb se děje v kruhu. Svět je soustava všeobecných vzájemných vztahů.(5)

   Staří indičtí lékaři učili, že tělo je tvořeno z vědomí a jejich medicína je medicína vědomí. Při léčení pronikali hlouběji do jádra mysli. (6)

   Transpersonální zážitky leží na stejné úrovni s jinými jevy, které nepatří podle západního světového názoru do objektivní reality a vedou k pojmům jako relativnost a proměnlivost fyzikálních zákonů, nonlokální vztahy ve vesmíru, nelineárnost času, schopnost komunikace vědomí s živou i neživou přírodou. Prohlubují otázky zda mytologické a archetypální bytosti a jevy mají svou nezávislou existenci a zda ovlivňují naši realitu, zda skutečně procházíme řadou životů a další. (7)

    Ve východní tradici se říká, že duše je uvězněna v těle, ale u lidí, kteří dosáhli absolutního poznání je to naopak. Jóga učí ovládání všech tělesných funkcí, hlavně dechu. Duše toto tělo potřebuje pouze na to, aby mohla žít v tomto hmotném světě. Na onom světě duše nemůže nic vykonávat a proto pokud je závislá na na něčem hmotném, tak trpí a vrací se zpět v podobě zjevení a pod. Člověk se rodí, aby zde vykonal své poslání - uskutečnil boží záměr a zároveň splatil dluhy z minulých životů a pracoval na svém duchovním růstu. Můžeme uvažovat o tom, že člověk se jakoby zázračně vyléčí, vrátí se z tunelu klinické smrti a pod., jen aby zde mohl dokončit své poslání, nebo splnit poslání jiného, který to nestihl a tak vyplnit mezeru v poslání lidstva. Všichni jsme synové a dcery boží a jsme stvořeni k obrazu božímu, tzn. máme schopnost tvořit a dělat skutky jako Ježíš a další, ale také cítit se a žít božsky. To za předpokladu dodržování všech výše uvedených zákonů.

   Z toho také vyplývá, že Bůh je v člověku, jeho duše je jen oddělená částečka (átma) z universálního Boha. Přirovnává se k vlně na moři, která se po dosažení poznání opět do moře vrací.

   Z astrologického výkladu horoskopu narození lze poznat narození a úmrtí v dnešním, minulých i budoucích životech. Zrovna tak ale i narození svých dětí. Z toho vyplývá, že člověku je už při narození dáno narození jeho potomků a zároveň jeho narození bylo určeno narozením jeho rodičů. To dává za pravdu A. Camusemu, že člověk je vržen do světa a pro své dobro se musí naučit brát ho takový jaký je. 

Gnoseologické otázky

   V těchto otázkách se východní filosofie shoduje se západními mystiky a zasvěcenci v antické filosofii, mystických a gnoseologických společnostech, antroposofii, teosofii a nyní  i s filosofií New Age. Tyto systémy nebyly nikdy izolovány takže docházelo a dochází k jejich vzájemné ustavičné inspiraci. Názory filosofů se opírají o vlastní prožitky a podle toho si vybírají co se jim líbí. Jak říká Platón pravdu je třeba nazřít - odkrýt to, co už existuje, jen je nám to skryto.  Zrovna tak nirvána - harmonie je zde, přestože si ji neuvědomujeme, jinak by se svět “sesypal”.

   Sušutra ajurvéda učí, že lidské vědění nepochází z božského vnuknutí, ale z okolního světa, jehož dění lidé vnímají smysly.

    Astrologie umožňuje znát osud, který pak člověk může změnit pomocí gurua (duchovního učitele). Jógové cesty k poznání jsou bhaktijóga - cesta lásky, karmajóga - cesta obětavé práce,  džnánajóga - cesta poznání, rádžajóga - cesta cvičení a odříkání. Lidé, kteří dosáhli nejvyššího poznání, jsou největší guruové lidstva (Buddha, Kršna, Ježíš) mající tyto nadpřirozené schopnosti : schopnost telepatie, odolávat zemské přitažlivost, zhmotňovat, vidět a slyšet na neomezenou vzdálenost, znát minulost, přítomnost i budoucnost a další. (8)

   Transpersonální zážitky ukazují, že člověk obsahuje informace o celém vesmíru  a je zároveň jeho celkem i jeho součástí.

   Metody diagnostické:

   Zkoumáním působení kosmických sil na duši se zabývá astrologie a sil působících v duši chiromantie, jež je jednou částí orientální diagnostiky.

   Určení diagnózy nemoci je věc složitá a vyjadřuje se na určitých  stupních materiálních úrovní těl člověka - složek aury. Na prvotní úrovni “nejméně hmotné” se používají metody jasnovidné např. automatická kresba, vidění aury “třetím okem”, čtení myšlenek, dále hypnóza, astrologie, psychoanalýza, homeopatie apod. Zjišťují se psychické problémy a prvotní energetické změny orgánů ještě nediagnostikované ve zdravotnickém zařízení. Zároveň to mohou být i stopy nemocí dřívějších. Objeví se vztahy k okolí, které člověk  k sobě podvědomě přitahuje a jež nesou následky jeho dřívějších činů a tím možné nemoci. Zde se uplatňují i metody věštecké z různých předmětů a jevů, vyjadřující rčení: Jako na nebi, tak i na zemi. To symbolizuje jednotu mezi děním v mikrokosmu a makrokosmu a projevování universálních zákonů.

   Na další “hmotnější” úrovni se zjišťuje oslabení orgánů, které má už klinické příznaky avšak z hlediska klasické medicíny je člověk ještě zdravý. Zde se uplatňuje akupunktura a další metody využívající systém průběhu kosmické energie po drahách v organismu, orientální diagnostika pracující na principu projevů disharmonie organismu na podobách všech jeho částí.  

    Všechny tyto metody při jejich správném ovládání plně nahradí metody přístrojové a zjistí i přesné poškození orgánu na nejhmotnější úrovni - patologické.


   Co člověk může a nemůže ovlivnit

   Člověk, aby se uzdravil, musí skutečně chtít. Víra tvá tě uzdravila, jak ve zkratce říká Ježíš. Člověk pokud nechce změnit své škodlivé návyky, nedůvěřuje lékaři a lékům, nedovede si vysvětlit působení léčby, nevydrží žít ve stavu, kdy je mu dobře, nebo nechce žít vůbec, tak se neuzdraví. To vysvětluje  různé neúspěchy a dočasné zlepšení stavu pacientů. Zdraví nebo nemoc to je souhrun všech projevů člověka.

   Pocit zdraví nezávisí plně na stavu organismu. Jsou chvíle kdy je člověk rozptýlen a na svá utrpení zapomene. Indové říkají, že existuje karma duše a karma těla zvlášť. Karma těla jsou dědičné choroby apod., tedy důsledky poškození zdraví, které nám byly dány od narození. Karma duše, jsou ty situace, které se musíme naučit zvládat, abychom došli k harmonii psychického stavu. Vedle toho je ještě osud, který je řetězem příčin a následků do kterých jsme přišli na svět.

    Řešení otázky možnosti ovlivnit osud, karmy a jejich předurčenost si vykládají různé filosofické a náboženské systémy různě. V praxi léčení se přikláníme k teorii využívání osudu ve svůj prospěch. Z každé situace a od každého jedince se člověk může poučit a duchovně růst. Všechno co se stane je dobré. K tomu přináleží rady k umírněnému životu, neoplácení zlu násilím, jednej tak, jak chceš aby se jiní chovali k tobě, aby nevznikla další řada příčin a následků. V konečném důsledku, vyplývajícím ze schopností člověka, je jeho schopnost ovlivnit vše, ale pokud tyto schopnosti má, uznává, že by to nebylo moudré. (Např. Ježíš se nechal ukřižovat pro ukázání symbolické cesty nám všem a aby vyplnil to, co bylo psáno.)  Vyléčením těla člověk dostává šanci a sílu se změnit k lepšímu a tím změnit svůj osud a karmu. Stane se tak je-li na to psychicky připraven. Pokud by byli jen nemoci způsobené osudem a karmou těla, návštěv lékaře by podstatně ubylo. 

   Svobodná vůle je možnost vykonávat věci v souladu s vesmírným řádem (logos) nebo možnost se proti tomuto řádu postavit. Pokud naše touha, nebo potřeba není v souladu s logosem, je tedy sobecká, má za následek vzdalování se od správné cesty - logosu a všelijaké potíže. 

   Pokud poznáme řadu příčin a následků vedoucích k nemoci, můžeme ji s pomocí duchovní síly a v souladu s kosmem ve správnou chvíli a na správném místě ukončit. Celkově se síla duše (to, co drží hmotu pohromadě, to jsoucně jsoucí) řadí nad sílu hmotnou, protože je blíže k prapodstatě světa. Otázkou ještě asi dlouho zůstane, zda je tato duchovní síla (pozornost, vědomí) hmotná a do jaké míry a pokud ne, jestli může něco nehmotného na hmotu působit.

    Prevence chorob předvídá další vývoj řady následků podle daného systému. Správná prevence je zamezit prvotní příčině onemocnění a ne až včasné diagnostikování nemoci ve zdravotnictví jak se běžně tento termín užívá. Prevence je zakódována v každém z nás: v intuici, svědomí, touze pocházející od srdce, v Sokratově daimoniu apod.

Léčebné metody:

   Myslíme si, že k vyléčení stačí obrovská síla duchovní. Pokud je nedostatečná musí vždy s ní působit na člověka ještě zároveň metody chemické a fyzikální. Výtězství ducha nad hmotnou potvrzuje i placebo efekt.

   1.Psychické metody

   Člověk ve svém těle má zakódován sled chemických reakcí způsobující nemoc. Zrovna tak ale musí mít v sobě zakódovány i mechanismy tomuto procesu obrátit chod. Jak se ukazuje jsou tyto mechanismy úzce spojeny s vědomím - sebevědomím a harmonickým vnímáním celého těla najednou.

   Holotropní zážitky mají v sobě léčivou sílu. Správný prožitek negativních prožitků zruší jejich zdroj v běžném životě. Kladné prožitky naplňují člověka optimismem, pocitem sounáležitosti, sebeúctou a radostí ze života. Transpersonální prožitky umožňují vidět problémy života z kosmické perspektivy a proměňují kvalitu každodenního života. Aby člověk mohl žít plně podle svých možností musí být ve své denní činnosti v kontaktu se svým vnitřním životem, nadvědomím i nevědomím. (9)

   Etikoterapie - nauka zabývající se zkoumáním vlivu mravního chování na vznik nemocí, léčí pomocí nápravy mezilidských vztahů a nabádá k dodržování starých duchovních zákonů jako je desatero a další.

   Dokládá tyto vztahy existencí psychogenních chorob. Ct. Bezděk zakladatel této nauky upřednostňuje kauzální léčbu před léčbou symptomatickou. Je nutno soustředit se na psychiku pacienta, na jeho duši, kterou chápe  v metafyzické rovině a ne jako somato-sociální reakci centrálního nervového systému. (10)

   Poznání sebe sama vedoucí k harminii duše představuje poznat a řídit se tou božskou stránkou v nás. Spojuje se s láskou ke všem živým tvorům a celému světu.

   2.chemické metody

   Nejpopulárnější metodou v současné době je homeopatie, která kromě jiných otázek provokuje veřejnost hlavně otázkou uchovávání informace. Tato otázka se týká i vlivu negativních (nebo naopak pozitivních) míst na psychiku člověka. Míst, kde se stala nějaká nepříjemná událost (hádka, zabití), nebo “zázrak” vyléčení apod. Člověk o tom nemusí vědět, pouze to podvědomě cítí. Mluví se o hypotéze zachování informace v krystalech určitých prvků, nebo o informaci zakódované ne ve struktuře, ale v chemických a fyzikáních vlastnostech látky.

   Fytoterapie využívá hlavně chemické složení rostlin, ale zesiluje  jejich účinek  sběrem v určitou roční a denní dobu a fázi Měsíce, čímž léčbě dává širší rozměr.

   Různé snahy najít chemickou látku, nebo prvek, který by byl zodpovědný ve své příčině za všechny nemoci v těle (jogurtové diety, džusové diety, nedostatek selenu, zinku apod.), se podobají snahám nalézt prvotní pralátku ze které všechno pochází.

     3.fyzikální metody

   Fyzikální metody jsou nejrozšířenější a nejpopulárnější. Zahrnují v sobě množství různorodých metod s různými stupni léčení.

   Nejjemnější a nejsporněji dokazatelná je tzv. bioenergie a léčba pomocí ní, neboli léčitelství. Je to metoda prastará založena na instinktu a automatickém chování člověka (hlazení, držení se za nemocnou část těla apod.). Působí tzv. bioenergií, kterou mnozí spojují s životní silou s podstatou člověka, s jeho duchovní silou, vědomím apod. Nejlepší léčitelé jsou zároveň lidé, kteří jsou na vyšším stupni poznání než běžný člověk, takže svou sílu umí ovládat a dělat “zázraky” jako Ježíš, včetně možnosti křísit mrtvé (viz jogíni). Tuto energii má každý a při své činnosti s ní hospodaří, i když si to neuvědomuje. Léčitel pomocí této energie dělá i diagnózu. Cítí, kde pacientovi energie schází, kde přebývá a kde je pozměněna patologickou nemocí. Při léčbě pak energii dodává kde je třeba a pacient ji využije podle svých duchovních schopností. Tato energie je mimo náš prostor, protože léčitelé léčící  na neomezenou dálku   působí přitom ihned. Tedy její rychlost se blíží rychlosti světla a údajně dokonce rychlejší než rychlost myšlenky.

   Dalšími fyzikálními metodami se zrovnoměrňuje tok této energie po těle tzv. akupunkturními drahami a energie se tělu dodává z okolí. Jsou to metody staré : masáže, akupunktura a akupresura, aikido a tai chi.

    Umění feng shui (podobně i geomantie, teorie o geopatogeních zónách a dračích žilách) učí jak uspořádat stavby a předměty tak, aby lidé, prostředí a duch byli v harmonii. Protože vliv prstředí utváří naše chování a celkový pohled na svět. Uspořádání předmětů na pozitivních místech přináší štěstí. (11)

   Astrologie podle posledních výzkumů nachází své opodstatnění. Vliv slunečního větru modulovaný pohyby planet má vliv na geomagnetické pole Země a to spolu s erupcemi na Slunci a přitažlivou silou Měsíce bezprostředně ovlivňuje naše tělesné i psychické funkce : hormonální tvorbu, nálady, krevní tlak, charakter probíhající nemoci a další. Ve své podstatě i celou osobnost a konstituci člověka od narození.

   Technický vývoj přinesl i metody nové jako je elektroléčba, ionizační terapie a další.

   Závěr

   Současná věda ukazuje stále větší vliv psychického stavu na zdraví organismu. Klade se tedy stále větší důraz na správné chování a myšlení, které si vynucuje znalosti o správném tedy pravdivém a o nutnosti změnit svůj soukromý filosofický názor na život, který vedl k nemoci jak duševní tak fyzické. Zde vyniká význam filosofie a  její aplikace na denní život. Jako jediná ukazuje životu, kde je jeho radost, smysl a cíl.

   V možnostech člověka je žít ve stavu absolutního poznání a mít tzv. nadpřirozené schopnosti pro ulehčení života, které si západní kultura nahrazuje technikou.

   Alternativní medicína dokazuje správnost teorií východních nauk. Člověk je ve své podstatě nesmrtelný, žijící mimo čas a prostor, je schopen vidět do minulosti i budoucnosti, je částí i celkem universální duše vesmíru, tak jako část fraktálu (i hologramu) obsahuje infomace o celém celku. Jeho smysl je v lásce neboli radosti z prostého života a rodí se, aby poznal všechny zákony vesmíru a využíval je pro blaho všech. Zároveň plní svůj díl na poslání celého lidstva na této planetě. Jakákoliv závislost a lpění na něčem a někom, trápení se nad minulostí či touha a obavy do budoucnosti mu způsobuje utrpení a ztrátu zdraví a možnosti seberealizace. Člověk se nemajetný narodí a také umírá.

   Moderní výzkumy vědomí a prožitková psychoterapie, objasňují vědomosti náboženské a vracejí člověku jeho kosmický rozměr. Toto nové paradigma se hodně blíží světovému názoru velké mystické tradice. Stává se prostředkem pro rychlý vývoj vědomí jedince i celého lidstva, které je nutné pro zachování a zlepšení života na Zemi.

Odkazy:

1. blíže viz: Mahéšvaránanda, P.s.s.: Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, str. 17
2. blíže viz: Vogralik, V.G. - Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová reflexní terapie. 1.vyd. Praha, Avicenum 1992, str. 12 až 13
3.  blíže viz: Drury, N.: Nové horizonty. 1.vyd. Olomouc, Votobia 1996, str. 44
4.  blíže viz: Mahéšvaránanda, P.s.s.: Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, str. 18
5.  blíže viz: Vogralik, V.G. - Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová reflexní terapie. 1.vyd. Praha, Avicenum 1992, str. 11
6. blíže viz: Chopra Deepak M.D.: Léčení těla a mysli. B.p.v. Praha, Alternativa 1993, str. 12
7. blíže viz: Grof Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha,  Gemma89 s.r.o. 1992, str. 212
8. blíže viz: Madhávananda, P.s.: Lílá amrit. 1.vyd. Martin SR, Mahéšvaránanda Joga v dennom živote 1995, str. 36
9. blíže viz: Grof Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha,  Gemma89 s.r.o. 1992, str. 217
10. blíže viz: Bezděk, C.: Záhada života a smrti. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o.  1995, str. 93
11. blíže viz: Lau, K.: Feng shui. B.p.v. Praha, Pragma 1996, str.9

Použitá literatura

1. Bezděk, C.: Záhada života a smrti. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1995. [284] s.
2. Blecha, I.: Filosofie - základní problémy. 2.vyd. Olomouc, Fin 1996. [271] s.
3. Drury, N.: Nové horizonty. 1.vyd. Olomouc, Votobia 1996, [198] s.
4. Gilbert, A.G. - Cotterell, M.M.: Mayská proroctví. Odkrývání tajemství ztracené civilizace. B.p.v. Praha, Pragma 1997, [315] s.
5. Grof Stanislav: Dobrodružství sebeobjevování. 1.vyd. Praha, Gemma89 s.r.o. 1992, [257] s.
6. Chopra Deepak M.D.: Léčení těla a mysli. B.p.v. Praha, Alternativa 1993, 279 s.
7. Inglis, B. - West, R.: Sprievodca alternatívnou medicínou. 1. vyd. Bratislava, Príroda a.s. 1992, 352 s.
8. Lau, K.: Feng shui. B.p.v. Praha, Pragma 1996, [98] s.
9. Mdhávananda, P.s.: Lílá amrit. 1.vyd. Martin SR,  Mahéšvaránanda Joga v dennom živote 1995, [298] s.
10. Mahéšvaránanda, P.s.s.: Skryté síly v člověku. 1.vyd. Praha, Mladá fronta 1992, [178] s.
11. Vogralik, V.G. - Vogralik, M.V.: Akupunktura. Bodová reflexní terapie. 1.vyd. Praha, Avicenum 1992, 351 s.
12. Duchovní aspekty léčitelství. sestavila D. Kunz, 1. Vyd. Bratislava, CAD Press 1997, [159] s.

Věra Drobečková