Dávné tradice související s amulety z kamenů se dochovaly dodnes, i nyní mnoho lidí zajímá, jakou mají spojitost

 

 

 

Kamenné amulety vznikaly už v raném paleolitu. Pátrat po příčinách nemá smysl, protože bychom sklouzli ke spekulacím. Přinejmenším není rozumné opakovat triviální, navíc neprokazatelné názory, které tvrdí, ze když lidé neuměli vysvětlit, proč má krystal určitý tvar, třpytivý lesk a čisté barevné tóny, připisovali mu nadpřirozené vlastnosti jenom proto, že tomu nerozuměli.

Kamenné amulety se vázaly k rušným událostem v lidském životě - k narození dítěte, k vítězství nad nepřítelem, bezpečné daleké cestě - prosté jakýmkoli výrazným úspěchům. Souvisely také s odvěkou starostí člověka o zdraví a překonání nemocí. Každý kámen měl své určení. Například zelený malachit, prospívající očím a duševní rovnováze, se zavěšoval nad kolébku malého dítěte, modrozelený akvamarín se darovával námořníkům, sardonyx a krvavě červený hematit vojákům a ametyst si lidé brávali na hostiny, aby se příliš společensky neunavili.

Národy, které vyznávaly polyteismus, zasvěcovaly určité kameny určitému bohu. Například Egypťané a Heléni spojovali své naděje zpravidla s někým z nadpřirozených bytostí.

Vybírali si nejčastěji podle barvy kamenů. Zvlášť oblíbené byly minerály v barvě nebeské modři - lazurit a safír. Skarabeové z lazuritu byli ozdobou a posvěcením faraónovy moci - pektorálu. Safír - kámen moudrosti a rozjímání věnovali Římané Jupiterovi. Pohané spojovali zelené kameny s plodností.

Vztah kamenů a kalendáře se tradičně zasazuje do doby vzniku Starého zákona (hebrejský originál se datuje přibližně rokem 1500 př.n.l.). Ve druhé knize Mojžíšově je detailně popsáno roucho velekněze jeruzalémského chrámu Áaróna. Zvláštní pozornost je věnována štítu (chošen), který byl osázen dvanácti drahými kameny v určitém pořadí.

Těchto kamenů bylo dvanáct, stejně jako kamenů izraelských. Připouští se i názor, že barva kamenů odpovídala barvě rodových korouhví a hierarchii rodů.

Štít se nedochoval, nezachoval se ani popis kamenů, a proto se jejich názvy překládají různě. V ruském vydání bible se uvádějí čtyři řady po třech kamenech - rubín, topaz a smaragd: rubín, safír a diamant v druhé řadě: "jachonť4 (safír nebo rubín), achát a ametyst: chryzolit, onyx a jaspis. Ovšem překlad kánonizovaný anglikánskou církví v roce 1611 uvádí jiné varianty názvů i jiné pořadí: sardonyx, topaz a rubín: smaragd, safír a diamant: linkur, achát a ametyst: beryl, onyx a jaspis.

Existují však i další verze. Ale ani jedna nemá jednoznačnou spojitost mezi kameny z tohoto Štítu s kalendářem. Je možné, že číslo 12 souvisí s dvanáctkovou číselnou soustavou starobylé Judeje.

Velké dávné civilizace celkové nezanechaly přímá svědectví o souvislosti mezi amulety z drahých kamenů a kalendářem, i když všechny starověké státy používaly různé formy kalendářů a všechny dávné národy uctívaly talismany.

Výraznější vazba s kalendářem se ukazuje ve středověku. V této době se už také změnil vztah ke kamenům. V systému vzájemných souvislostí prostupujících celý svět vytvořený jediným stvořitelem - jak ho chápalo vědomí středověkého filozofa a teologa - se drahokamy staly symbolickým prostředníkem mezi vnějším světem představujícím vesmír - makrokosmem a vesmírem ukrytým přímo v člověku - mikrokosmem. Podle představ astrologů byl každý drahokam přímo podřízen jedné planetě, a proto mohl působit na lidi tak, že jejich organismus léčil a byf spolehlivou oporou v životě.
První astrologickou souvislost kamenů se zvěrokruhem prý našel slavný astrolog Agrippa z Nettesheimu (1486 až 1535). Na jeho knihy se mimochodem odvolává Goethův Faust.
Vztahy mezi kameny a jednotlivými znaky ve zvěrokruhu se nejednou měnily. Je známo množství seznamů "měsíčních kamenů", ale v každém se výběr šťastných kamenů pro jednotlivé měsíce zakládá na jejich barevné škále nebo světelných efektech,jež jsou typické projednotlivá přírodní období nebo jevy. Celková tendence je prostá a má logiku - mezi kameny pro jarní a první letní měsíce převládají zelené tóny, vrchol léta a letní horka připomínají červené kameny, podzim tíhne k pestrým barvám nebo žluté barvé a zima k chladným, namodralým tónům. Zdánlivé výjimky jen potvrzují pravidlo. Například ohnivé rudý lednový grana't doslova přímo hřeje jako uhlí v lednových mrazech a třpytivé dubnové krystaly a brilianty vyvolávají představu ledových rampouchů, zatímco perla, jakožto amulet července, připomíná kapičky rosy na stéblech trav v měsíci tolik bohatém na rosu.

Množství neshod v seznamu měsíčních kamenů volalo po tom, aby klenotníci a obchodníci s drahokamy nějakým způsobem dali tento stav do pořádku, což se stalo na Mezinárodním sjezdu gemologů a klenotníků v Londýně v roce 1968. Existuje také seznam, který v roce 1934 sestavil Koch. Dodatky připojili i sovětští klenotníci s ohledem na možnosti sovětského trhu s kameny.

Jako nové odvětví mineralogie se gemologie začala zabývat pouze studiem jak vlastností kamenů, tak i způsoby jejich "pěstováni", zušlechťováním, tvorbou cen a příčinami změněné poptávky po klenotech, broušením kamenů a určitými jejich uměleckými hodnotami. Gemology zajímá popis kamenů v uměleckých dílech. S využitím těchto děl lze vyřešit historické, geografické, filologické a umělecké otázky. Gemologie se zabývá přesnou diagnostikou drahých kamenů, což je zvláště důležité u historických kamenů, jejichž hodnota se nedá často vůbec vyčíslit. Podařilo se "diagnostikovat" tak vzácné kameny, jako je "rubín Černého prince" v britské koruně a obrovský rubín v horní části velkého diamantového věnce na ruské koruně (oba kameny jsou ušlechtilé spinely) nebo Neronův smaragd, což jak se ukázalo, byl chryzolit.

Skeptický čtenář možná bude považovat zájem o tematiku kamenů a kalendáře za jakousi hru - ovšem trvá celá staletí a dosud se o ni lidé nepřestali zajímat. Romantický čtenář - doufejme, že ještě nevymřeli - si vzpomene, že jedním z prvních kamenných talismanů byla sama Země. Přece když sejí Antheus dotkl třeba jen malíčkem, neopouštěly ho síly. Možná že i proto máme dnes chuť dotýkat se kamene.

NEJNOVĚJŠÍ SEZNAM MĚSÍČNÍCH KAMENŮ

Měsíc

Leden 1. granát 2. granát, růženín 3. rodonit
Únor 1. ametyst 2. ametyst, onyx 3. čaroit
Březen 1. akvamarín 2. aspis, turmalín 3. amazonit
Duben 1. diamant, křišťál 2. diamant, křišťál 3. safír
Květen 1. smaragd 2. smaragd, chryzopras 3. nefrit, malachit
Červen 1. perla 2. perla, adulár 3. achát (světlý)
červenec 1. rubín, sardonyx 2. rubín, sardonyx 3. spinel
Srpen 1. chryzolit 2. onyx, sardonyx 3. nefrit
Září 1. safír 2. chryzolit 3. lazurit
Říjen 1. opál 2. opál, akvamarín 3. jaspis
Listopad 1. topaz 2. topaz, tygří oko 3. jantar, citrín
Prosinec 1. tyrkys 2. tyrkys, zirkon 3. modrý topaz

1. Sjezd gemologů a klenotníků v Londýně (1968)
2. Podle Kocha
3. Dodatky sovětských klenotníků

TAŤJANA ZDORIKOVÁ, kandidátka geologicko-mineralogických věd

Týdeník aktualit č.23/1991 s.11