Máme představu o tom, jak fungují zákony fyziky, chemie nebo biologie. Ale některé otázky týkající se života, postavení člověka ve světě a jeho vlastní existence, stále zůstávají nevyřešeny, protože jsou mimo naše chápání. Zpravidla jsou v kompetenci filozofie spíše než exaktních věd. Zde jsou některé z nich.

 

 

Proč existujeme?

Naši existenci bereme jako samozřejmost. Ale pokud se zamyslíme nad tím, jak a proč se to stalo, že existujeme, proč ve světě existují zvířata, rostliny, různé neživé věci, proč jsou uspořádány určitým způsobem, a podléhají určitým zákonům, pak se dostaneme do nesnází.

Ale ve filozofii existuje takzvaný "antropický" princip, který říká, že svět se projevuje tímto způsobem, protože jsme v něm přítomni jako pozorovatelé. I když to ještě není plná odpověď na otázku, jak a odkud jsme se vzali. 

Je svět skutečný?

Jak dokázat, že svět vypadá přesně tak, jak ho vidíme a cítíme, a není to jen obrovská iluze? Možná, že naše realita je jen simulace, kterou vytvořila pokročilejší inteligence?

Pokud nás vytvořili a řídí někdo jiný, pak nemůžeme mít žádnou jinou představu o naší skutečné přirozenosti. Ale pro naše pohodlí a bezpečnost (abychom se nezbláznili) je nejlépe, abychom uvažovali konvenčně, tedy, že náš vesmír je skutečný.

Existuje svobodná vůle?

Funguje nebo nefunguje determinismus? To je jedna z nejoblíbenějších témat vědeckých i filozofických diskusí. Člověk si obvykle myslí, že má na výběr v jakékoliv dané situaci. Ale je to tak? Možná, že existuje řetězec příčin a následků, které nás vedou k tomu, abychom jednali tímto a ne jiným způsobem? Ale kvantová mechanika nám říká, že žijeme ve vesmíru pravděpodobnosti a naše akce - to vše je v důsledku náhody... Je však možné aplikovat kvantové děje na organizovaný život? 

Nedávné studie v oblasti neurochirurgie ukázaly, že lidský mozek rozhoduje ještě před tím, než dojde k rozmyšlení. Ale v případě, že myšlenkové procesy probíhají na nevědomé úrovni, proč jsme stále vědomé bytosti, a ne zombie?

Existuje Bůh? 

Věřící lidé nepochybují o existenci Boha, jako o racionální bytosti, a ateisté popírají existenci jakýchkoliv vyšších sil. Možná bychom měli dbát názoru agnostiků, kteří věří, že naše mysl je příliš omezená na to, aby poznala strukturu vesmíru.

Jinak například naturalismus tvrdí, že konstrukce vesmíru je výsledkem interakce mezi sebou navzájem nezávisle se vyskytujících přírodních procesů. A to nevylučuje existenci takzvaného "velkého plánu", kterým začaly všechny mechanismy pohybu vesmíru (deismus). Gnostici zase nepochybují o existenci božských sil, jejichž podstata není přístupná našim zkušenostem...

Můžeme předložit spoustu důkazů o tom, že nás někdo nebo něco kontroluje nebo řídí. Ale opravdu poznat Boha nemůžeme.

Existuje život po smrti?

U věřících je to jednoduché: dobří lidé jdou po smrti do nebe a špatní do pekla... Materialisté jsou přesvědčeni, že na "druhé straně" nic není a vše po smrti pro člověka mizí, jako i on sám. Nicméně, žádný z mrtvých se do světa ještě nikdy nevrátil, a případy "zázračného zmrtvýchvstání" nebo oživení po klinické smrti nelze považovat za úplnou smrt.

Takže nevíme, co člověka čeká tam, za hranicí fyzické existence. A nemůžeme s naprostou jistotou tvrdit, že posmrtný život existuje, ani jeho existenci popřít. Nicméně, šance, že naše existence nekončí smrtí, zůstává...

V metafyzice je představa o opakujících se cyklech. "Vše, co je, i co bylo, ještě bude," řekl slavný astrofyzik Carl Sagan. Na druhé straně, se jeho kolega Hans Moravek domnívá, že budeme vždy pozorovat tento vesmír, existující v té či oné podobě. Prověřit tuto velmi spornou ideu samozřejmě, není možné.

Co je dobro a zlo?

Zdá se nám zřejmé, že některé věci jsou dobré, a jiné jsou špatné. Jsou známé biblické přikázání a četné morální a etické kodexy... Skutečnost je však mnohem složitější. Někdy se musí obětovat jeden nebo víc životů, aby bylo možné zachránit mnoho životů... zachráněné dítě se může v budoucnu stát maniakem nebo diktátorem...

Ukazuje se, že jednoznačné morální hodnoty prostě neexistují. Něco se v jedné situaci zdá být dobré, v druhé se obrátí ve zlo. A naopak. Z tohoto důvodu o dobru a zlu můžeme mluvit jen v úzce ohraničené, dostatečně známé situaci.

 


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 455