messing1Zasloužilý právník Ruska, pracovník prokuratury Ruska, kandidát právnických věd, bývalý vyšetřovatel pro zvlášť důležité případy prokuratury Irkutské oblasti Nikolaj Kitajev více než 30 let zkoumal údaje kolem Wolfa Messinga a dospěl k překvapujícím závěrům:

Slavný Wolf Messing neměl žádné nadpřirozené schopnosti a i všechny pověsti jsou jen smyšlené. 


Kitajev důkladně prozkoumal údaje z archivů Stalina, A. Hitlera, KGB SSSR a KGB Běloruské republiky, stejně jako z největších archivů Ruska, Gruzie, Polska a Západního Německa, ze státních knihoven v Rusku a v Polsku, kde se Messing narodil.

Kromě toho, Kitajev objevil memoáry I. N. Schoenfelda, který byl ve čtyřicátých letech držen v téže cele ve vězení NKVD spolu s Messingem. Shromážděný materiál vydal Kitajev jako brožuru "Mimosmyslové vnímání v kriminalistice. Wolf Messing: pravda a fikce," v nákladu pouze 500 výtisků.

Jak to bylo s Messingem ?

„Vše, co víme dnes o Messingovi je převzato z knihy "O sobě",“ říká Nikolaj Kitajev. „V průběhu doby se historie popsané v této knize jinými autory pouze interpretovaly, obrůstaly novými podrobnostmi a zkreslovaly se převyprávěním. Ale tento životopis Messing nenapsal. Nejsou žádné varianty vlastnoruční autobiografie Messinga. O tom mi řekla jeho asistentka Valentina Ivanovská, která vedla všechny jeho záležitosti jako sekretářka od roku 1961 až do jeho smrti. Opravdový autor pamětí je právě jen novinář Komsomolské Pravdy Michael Chvastunov.

Nikolaj KitajevChvastunov byl na začátku šedesátých let autorem několika knih. Když se s umělcem setkal, již sestavoval brožuru "Člověk v jednotě se sebou." Chvastunov si uvědomil, jakým bestselerem by se mohla stát kniha o Messingovi. Ale vzhledem k tomu, ze Wolf Messing nebyl dosti vzdělaný a v ruském jazyce byl více než slabý, uzavřeli smlouvu, ve které Chvastunov vyjednal pro sebe osmdesát procent všech honorářů za „literární zpracování materiálu“. Zavřel se  s iluzionistou na jeho chalupě u Moskvy, a tam se v průběhu týdne snažil získat z toho jakékoliv senzační vzpomínky, třeba i ty nejmenší. Ale skutečná fakta ze života umělce nijakým způsobem neodpovídaly obrazu záhadného člověka. Bylo třeba vymyslet nový životopis s oslnivou kariérou.

A tak Chvastunov dal dohromady neuvěřitelnou mystifikaci s názvem "Wolf Messing: o sobě“. Je v něm celý život telepata reprezentován jako řetězec zázračných setkání - s Šolom Alejchem, Freudem, Einsteinem, Gándhím, kteří předpověděli maličkému Wolfovi skvělou budoucnost. Nechybí ani napínavé prvky, kde rozzlobený Hitler údajně pro jeho předpověď o jeho záhubě vyslal po jeho stopě gestapo. A příběh končí happy endem: v krásné zemi SSSR se mág stane poradcem Stalina. Tak se v roce 1965 objevil "kanonický" Messingův životopis, který se stal známým po celém světě.

Bál se ho Hitler?

Hitler o něm nic nevěděl. Kitajev poslal dopis řediteli Státního archivu v Německu, panu Göttlicherovi. Ten odpověděl: "... Po prohlídce fondů v archivu Úřadu říše, Německé tiskové kanceláře, služby Rosenberga, důvěrné osoby Vůdce pověřeného dozorem nad NSDAP, vedení propagandy Říše a jiných míst jsme nenašli žádné doklady o reakcích Hitlera k veřejnému vystoupení Messinga.“ Ani jedno sdělení o Messingovi té doby nenašli nejen němečtí historici v katalozích berlínských knihoven, ale ani odborníci v Ruském státním vojenském archivu mezi 857 fondy ukořistěných dokumentů, které obsahují osobní fondy mnohých nacistických vůdců.

Setkal se se Stalinem?

Ani s ním, ani s Berijou se Messing neviděl ani jednou. A. P. Čerepkov, zástupce vedoucího Ústředního archivu FSB, Kitajevovi sdělil, že nejsou žádné informace o setkáních a kontaktech Messinga se Stalinem a Berijou. Jméno kouzelníka nenašli ani v bývalém archivu bývalého ÚV KSSS v seznamu osob přijatých Stalinem v jeho kanceláři v Kremlu. Nemohla být setkání tajná? Nebylo by problém připustit spojení s „čarodějem“? Nikoli - tuhý byrokratický systém tehdy nedovoloval, aby někdo proklouzl bez zaznamenání. Je zachyceno po minutách, kdo se kdy setkal se Stalinem.

Podle životopisu se Messing setkal s Einsteinem v roce 1915, během jeho vystoupení ve Vídni. V bytě Alberta Einsteina vykonal telepatické sezení, a dokonce vytrhnul tři vlasy z jeho kníru…

Chvastunov měl raději předem prostudovat životopis slavného fyzika, než si vymyslel tento příběh. Dozvěděl by se, že Einstein neměl nikdy byt ve Vídni, a v letech 1913 - 1925 vůbec nepřijel do tohoto města.

Jak byl známý v rodném Polsku?

V žádných polských novinách v meziválečných dvaceti letech není o Messingovi zmínka.  Uchovalo se jen malé oznámení v jedněch varšavských bulvárních novinách: "Wolf Messing, rabín z Hory Kalvárie, učený kabalista a jasnovidec odhaluje minulost a předpovídá budoucnost". To je všechno.  

Byl Messing ve vězení?

Ano, i jasnovidec nemohl uniknout tomuto osudu. A přitom se v jeho životopise píše, jak se mu podařilo v roce 1939 utéci z nacisty dobře střežené věznice, když údajně využil telepatii, zhypnotizoval  všechny dozorce a strážné… 

Ve vězení NKVD v Uzbekistánu věštec strávil několik měsíců, než byl propuštěn. Mimochodem, podivně rychle propuštěn. Tak bezbolestně snadno se dostat ven ze zdí NKVD, znamenalo dohodu spolupracovat s úřady.

Pravdu o tom však zná jen Federální bezpečnostní služba Ruska, nástupce KGB. Existují důkazy o častých návštěvách vojenského diplomata Alexandra Ignatieva, v moskevském bytě Messinga. Ignatějev stál v čele rozvědky ve Francii, a za Stalina se stal generálporučíkem.

S Messingem byl ve vězení s jistým Schoenfeldem, básníkem a překladatelem. Oba se dostali do vězení v roce 1943, na udání dobře známého agenta NKVD Abrahama Kalinského, který byl odborníkem na uprchlíky z Polska.

Schoenfeld o svém věznění sepsal paměti, kde se o Messingovi zmiňuje. Oba byli Židé z Polska. Schoenfeld píše, že Messing měl strach. Na rozdíl od Messinga se Schonfeld dostal na svobodu až v roce 1956, odjel do Polska a v roce 1969 emigroval do Německa.

Schoenfeld  v roce 1989 vydal své paměti v ruštině v časopise "Facets" (№ 153 a 154) ve Frankfurtu nad Mohanem.

A jak to bylo s jeho extrasensorickými schopnostmi? 

Před setkáním s Chvastunovem se otevřeně přiznal, že žádné nemá. V roce 1961, ve svém rozhovoru s O. Oreškinem, dopisovatelem časopisu "Těchnika – moloděži“ Messing poskytl otevřené a naprosto materialistické vysvětlení jeho "psychologických zkušeností":

„To není čtení myšlenek, ale, jestli je to tak možno říci, "čtení svalů"," řekl. „Když člověk usilovně přemýšlí o něčem, mozkové buňky v hlavě předávají impulsy všem svalům organizmu. Jejich pohyby, nepostřehnutelné lidským okem, já snadno vnímám. Předpokládejme, že při plnění úkolu jsem v určitém okamžiku udělal chybu. A tehdy induktor mě o tom "informuje", zcela nepoznatelně, proti své vůli. Jeho ruka ukáže nepostřehnutelný odpor, a je třeba mít vysokou citlivost, aby se to mohlo vnímat. (...) Já často vykonávám duševní úkoly bez přímého kontaktu s induktorem a dokonce i při zavázaných očích. Zde jako ukazatel mi může sloužit frekvence dýchání induktora, tlukot jeho pulsu, hlasové zabarvení, způsob chůze, a tak dále. To, že jsou moje oči zavázané, působí největší efekt na publikum (přednáškách). Pro mne je ostatně práce se zavázanýma očima nakonec výhodnější: lépe se soustředím. To je v podstatě moje metoda "čtení myšlenek".“ 

To znamená, jak také mnoho skeptiků předpokládalo, že v základech Messingovy techniky jsou tak zvané ideomotorické jevy, které také nazýváme mikromotorické pohyby, neboli počáteční pohyby. Jsou to sotva znatelné pohyby, nepostřehnutelně vykonávané kterýmkoliv člověkem v té chvíli, kdy si on vědomě umíní nějaký pohyb či akci. Čím více je člověk vzrušený, tím zřetelněji se u něho projevují jeho ideomotorické pohyby. Před Messingem i po něm byla řada umělců, kteří tyto poznatky využívali.

CP č.5/2011

 

*** 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 003