polt01  Z archivu dnes přinášíme dobovou zprávu starou téměř 100 let o jednom případu strašidelného domu.   

 

 

 

V předešlém čísle t. l. skončili jsme stručný přehled kroniky "Nepokojných domů"; nenadáli jsme se, že krátce na to česká veřejnost bude rozčilena podobným případem, který sice všelijak "duchaplně" byl vykládán, ale který, soudě dle různých okolností, pravděpodobně nebyl ničím jiným, než samovolným úkazem mediumistickým.

poltergeist0

Dějištěm tohoto úkazu byla osamělá hájovna Třídvorská u Kolína. V hájovně bydlí hajný Formánek se svou rodinou.

Podivuhodné úkazy počaly na svátek Všech Svatých o 11. hodině večerní, kdy celá rodina ze spánku byla vyrušena třemi mohutnými ranami na kufr. Ve světnici spaly ženy, které po těchto ranách daly se do křiku. Hajný, spící na půdě zaslechnuv to, seběhl dolů do světnice a ranami sekerky na podlahu snažil se zaplašiti domnělé zvíře, které hluk ten působilo, ale marně; rány ozývaly se znovu a to v různých místech světnice, ve stěnách, nábytku apod.

Úkazy ty opakovaly se po celých 14 dní až do neděle dne 16. t.m. Nejvěrnější zprávu o nich přinesla Národní politika ze dne 22. listopadu z pera svého zpravodaje, který odebral se do hájovny třídvorské.

Bohužel, tajuplné zvuky, které nejen že znepokojovaly obyvatele hájovny, ale i celé okolí uváděly v pochopitelné rozrušení, přestaly až 16. t.m., tedy v době, kdy v časopisech objevily se prvé zprávy o těchto úkazech.

Následkem toho, náš spolupracovník, který do třídvorské hájovny odebral se dne 22. t.m., nemohl zjistiti nic jiného, než že vyslechl hajného a jeho rodinu, kteří vypravovali totéž, co obšírně uveřejnila "Národní politika, dne 22. listopadu.

Podotýkáme, že zvuky, které v hájovně se ozývaly, měly dle výroku rodiny hajného ráz buď mohutných úderů, buď jako když kuželky se koulí, nebo jako kdyby struhadlem po zemi se jezdilo. Jindy zase podobaly se ťapání množství králíků. Zvuky ty kromě dotyčné rodiny slyšelo nesčíslné množství lidí, které zvědavost přivábila do hájovny. Z Kolína dostavila se komise - policejní komisař, revizor, dva strážníci a tři četníci, kteří všichni slyšeli ty zvuky, vytrhali podlahu, rozbili postel, pátrajíce po příčině jich, ale marně. Také dle sdělení rodiny hajného, potají přišli v noci dva četníci a ukryli se do hájovny, neboť proslýchaly se pověsti, že snad hajný sám zvuky ty nějakým způsobem vyvozuje. Když však ozvaly se známé rány, vešli četníci dovnitř a byli sami svědky, že celá rodina zvuky těmi ze spánku byla vyburcována. Rány ty někdy byly tak mocné, že podobaly se výstřelům z ručnice a byly slyšitelny daleko od hájovny. Při těchto zvucích drnčela okna, někdy ozývaly se též ve spodu stolu, který při nich nadskakoval do výše.

Obyvatelé hájovny nejsou spiritisté - o tomto učení nemají ani zdání. Pochopitelno, že každý, kdo o zvucích těch slyšel anebo byl jich svědkem, snažil se je vysvětliti přirozeným způsobem.

Jedni tvrdili, že to jest vydra, která se dostala pod podlahu, jiní, že jsou to údery vody z nedalekých zatopených luk anebo výbuchy podzemních plynů. Rodina hajného nechce nijaký tento výklad připustiti a to z té jednoduché příčiny,že údery projevovaly jakousi inteligenci, neboť odpovídaly k otázkám, kolik jest hodin apod. Okolnost, že počaly dušičkové noci, dala obyvatelům hájovny vznik domněnce, že jejich příbytek navštívily dušičky zemřelých a zejména duše ženicha jedné z dcer, který letošního roku se otrávil.

Rodina hleděla tedy tyto duše upokojiti modlitbami. Všichni pozorovali, že vždy, kdykoliv při těchto modlitbách přišla na řadu slova „Otče, odpusť jim“; „smiluj se nad nimi,“ apod., hlasité rány změnily se v jemný klepot, který vycházel ze všech stěn a činil dojem, jakoby radostného souhlasu.

Kdo jest se spiritistickými úkazy obeznámen, ví, že podobné jevy zpravidla (ač ne vždy) dějí se, je-li přítomna osoba, jejíž tělesný organismus může k nim propůjčiti potřebnou psychickou sílu. Proto odborný badatel musí mezi obyvateli nepokojného místa hledati nejprve médium. V tomto případě, zdá se pravděpodobným, že médiem jest 8letá dceruška hajného; již její vzezření, jevící výraz jakési snivosti, tomu nasvědčuje. A skutečně zvukové úkazy nejčastěji se ozývaly v její blízkosti; stála-li u stolu, ozývaly se ve stole, šla-li několik kroků, ozývaly se za ní v podlaze a jedenkráte, když vzala džbán, aby se napila vody, ozvala se rána v samotném džbánku. Zajímavo jest, že zvuky ty ji následovaly jen dotud, pokud byla v hájovně, venku již ne.

Pokládali jsme za svou povinnost zpraviti své čtenářstvo o těchto úkazech; jest jen litovati, že tak záhy přestaly, dříve, než bylo možno je zevrubně zkoumati a příčinu jich nade vší pochybnost zjistiti. Ostatně není vyloučena možnost, že po čase zvuky tyto v třídvorské hájovně – ozvou se znovu.

Z časopisu Nové Slunce, č. 10, ročník 1903, str. 76

 

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 081