polt01Když jsme byli malé děti, byli jsme obklopeni strašidly, čerty a démony. Tyto neviditelné bytosti a dětské obavy se postupně vytrácely z našeho světa. Je však možné, že neviditelné bytosti existují?

 

V letech 477 – 517 a pak od května 1876 do roku 1879 v čínském Nankinu se objevovali neviditelní „démoni“ odstřihávali lidem copánky přímo na ulicích. I když si je lidé chránili rukama, copánky upadávaly jakoby samy od sebe. Mandžuský vládce reagoval na tyto záhadné jevy tím, že je označil jako trest za neposlušnost poddaných. Později se rozšířily zvěsti, že tento duch, stříhající vlasy, trápil místní Číňany ve snách, až z toho zemřeli.

V roce 1873 se podobný případ stal v Menominee (Visconsin, USA). Mladá dívka, stojící se svou matkou, pocítila, jak jí kdosi sestřihává vlasy od kořene a ty jí odlétávají.

V roce 1922 na lidnatých ulicích Londýna se vlasy mladých krasavic samy odřezávaly a odlétaly. Všechno snahy gentlemanů přijít na pomoc a najít původce tohoto podivného žertu se minuly účinkem.

V domě pomocnice místního kněze po sebevraždě jejího syna se začaly dít podivné události. Nešťastné matce během tří týdnů kdosi v noci opaloval vlasy ohněm.

V březnu 1623 v Paříži nikdo z měšťanů se nemohl cítit bezpečným, ani jediná žena či dívka si nemohla být jistá svou ctí. Ve čtvrti St. Maur, podle názorů místních lidí, šlo o neviditelné agenty řádu Růže a Kříže, kteří unášeli lidi z jejich domů!

V roce 1850 ve Stratfordu (Connecticut, USA) neviditelná síla popadla 12 letého F. Garryho, zvedla ho do vzduchu, bila hlavou o zeď, spustila do nádrže s vodou, pověsila na větev a rvala z něj kusy oděvu na cáry.

2. října 1875 u Berlína jeden pocestný byl náhle zraněn – aniž by cokoli slyšel a viděl, včetně ostatních svědků, měl prostřelenou ruku jakoby od nějaké střelné zbraně.   

Na konci 19. století v Japonsku způsobil velkou paniku mezi lidmi jakýsi záhadný přízrak, který způsobil všem okolostojícím rány do šíje, dlouhé 2 – 3 cm,  

V Hartfordshiru jeden cyklista, jedoucí po pusté cestě, dostal náhle tři silné rány „přímo ze vzduchu“.

16. dubna 1922 na jedné křižovatce na Coventrystreet v Londýně se přímo před očima svědků objevily řezné rány na krku (opět!) třem mužům.

V témže roce v Lahore (Indie) jakási neviditelná bytost napadala lidi ve dne i v noci.

V roce 1931 na německém parníku Brechsee, plavící se blízko Jutska, se během bouře přímo před očima kapitána objevila na tváři jednoho z cestujících strašná rána o dálce 10 cm, a ten bez hlesu upadl na palubu.

V roce 1960 na farmě Datun (JAR) několik dní za sebou, přímo pod neustálým dohledem policistů, se na těle 20 letého Jimmyho de Bruana pod blůzou i kalhotami vznikaly přesné řezy, jakoby neviditelným skalpelem.

Většina případů, zvláště ty, které mají souvislost s dětmi, připomínají některé charakteristické rysy jevu tzv. poltergeistu. Je řada případů, kdy neviditelný „hlučný duch“ napadal výrostky, bil je, strkal do nich, škrabal je, štípal a kousal je. Jevy tzv. poltergeistu bývají velmi mnohotvárné a nastupující strach a emoce jej zpětně živí a posiluje.

V jednom případě na ruce dítěte vznikl před svědky otisk čelisti s 18 – 20 zuby, přičemž po stisku bylo místo vlhké jako od slin! Známý je případ tzv. „ďábla z Talpy“ (Rumunsko), kdy ve 20. letech se na dospívající Eleonoře objevovaly škrábance na tváři i rukou.

Nejzajímavější ze zaprotokolovaných případů „neviditelných bytostí“, se udál v roce 1761 ve Ventimille (Itálie). Vesničanka, vracející se domů s otepí dřeva, náhle vzkřikla a padla na zem. Vše se událo v jediném okamžiku: před očima čtyř jiných žen se tělo nešťastnice v úplném tichu rozervalo, svaly i vnitřnosti se vyvrhly ven, maso se odtrhlo od kostí, na lebce se objevily strašné rány... Šokované vesničanky okamžitě utekly. Vyšetřovatelé později přijali verzi vraždy, ale nebylo nikdy objasněno, jak byly provedeny hluboké řezy a rány ženě provedeny pod oblečením. Na výbuch uvnitř těla to rovněž nevypadalo, i když malé kousky oděvu a bot odletěly od nešťastnice na vzdálenost 1,8 m. Vše vypadalo, jako by vrah napadl ženu – zevnitř!

Je však možné tyto neviditelné bytosti zachytit a zviditelnit?  

Pierre Bush, jeden z prvních pařížských fotografů, exponoval kdysi prázdnou kazetu a s úžasem na ní spatřil čerta i s vílami. Camille Flammarion tento snímek nazval senzací.

V roce 1974 se fotografováním „čertíků“ zabýval Gennadij Krochalev. Používal k tomu upravenou kameru, nastavená na „nekonečno“ a ustavená proti očím klienta, sedícího v temnotě. 47 z jeho 104 psychiatrických pacientů, tedy skoro polovina, svolila vyfotografovat svá strašná vidění. Na fotografiích, vytvořených v absolutní tmě se objevily „čerti“, „zvířata“, „stařeny s dlouhým nosem“, atd.

Italský vědec Bocconi vytvořil celou fotolaboratoř, zaměřenou na získání podobných snímků. Jeho laborant vytvořil tisíce snímků holých stěn, rohů místností, než se objevily první výsledky. První zareagoval na přítomnost něčeho neznámého košík štěňat – neklidem a kňučením dávali najevo, že tu „někdo je“…

Výsledek mnoholetého hledání, tisíce snímků (asi 10 % ze všech ostatních) ukazovaly zvláštní předměty, „živé“ obrazce, zajímavá zvířátka, „pterodaktyly“, a také siluety lidí (přízraků?). Fotoaparát tedy sehrál úlohu k zachycení reality, na které naše oči nejsou uzpůsobeny (např. na infračervené světlo, atd.) Je možné, že děti vidí něco jiného než dospělí ? Jejich neviditelní průvodci, duchové a čerti nemusí být jen dětská fantazie.

Lékaři znají strach i vidiny svých pacientů a vypráví, jaké emoce a strach u nich tyto neviditelné bytosti vyvolávají.     

Je tedy otázka, zda ony neviditelné bytosti, které jsme od dětství odsunuli do říše pohádek, existují zde společně s námi.

Podle ruských zdrojů

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 083