Stále se objevují zprávy, že vědci budou brzy schopni vymyslet mechanismus pro čtení myšlenek lidí. Nakolik je možné zhotovení takovéto vědecké metody? A jaký bude tento vynález mít vliv na životy lidí? Přinese tento objev plusy či mínusy?

 

 

Přínos nebo újma?

Není to tak dávno, kdy bylo oznámeno, že se podařilo rozluštit myšlenky člověka Jacku Galantovi, vědci z University v Californii. (1) Jiná zpráva tvrdí, že se totéž povedlo s „96 procenty úspěchu," dalším kolegům z University ve Washingtonu. 

Rajesh Rao (2), přední odborník projektu, původně zaměřeného na výzkum epilepsie, s cílem zjistit původní zdroj křečovitě excitace v mozkové kůře, vedoucí k nebezpečným záchvatům, tvrdí, že se dostal velmi blízko ke způsobu dešifrování lidských myšlenek.

Podobné zprávy, sršící optimismem, už dávno lidé přijímají s nemalou skepsí. Pokrok vědy je samozřejmě dobrá věc, ale představme si na chvíli, že naše myšlenky budou mít k dispozici i jiní lidé. Manželka (nebo manžel), šéf, nebo jen kolemjdoucí na ulici… ? 

Taková představa nepřináší žádné větší nadšení. Vždyť lidská společnost se neobejde bez tajemství a nebo i lži, nebo alespoň skrývání pravdy. A pak najednou všichni (a nebo někteří), se stanou v podstatě jasnovidnými? To by byla opravdová psychologická apokalypsa!

Co dělat s abstraktním myšlením?

Ve skutečnosti jsou takové obavy neopodstatněné. 

První moment je v podstatě nedostupnost "technické telepatie" pro širší vrstvy lidí, její vysoká cena a množství technického zařízení. To je založeno na využití magnetické rezonance, elektroencefalografie, (záznamu elektrických potenciálů mozkových buněk) a echoencefalografie (ultrazvukové skenování mozku).

Lze namítnout, že takové zařízení lze v během pár let miniaturizovat, nepozorovaně na hlavy lidí umístit příslušné miniaturní sondy a přes ukrytý vysílač, skrytý třeba v oblečení, data přenášet do čtecího centra. 

A vůbec – je možné "věřit" vědcům a jejich experimentům? Koneckonců, pod termín "myšlení" spadá velmi mnoho jevů a procesů. A v experimentech se (zatím) mluví o dešifrování obrazů. To znamená, že například pacienti byli požádáni, aby mysleli (představovali si), řekněme, koně - a přitom se skenovala jejich mozková aktivita, změny v proudění krve a elektrické impulsy přicházející z různých částí mozku. To pak umožní zjednodušit interpretaci dat pomocí počítačového programu.

Problém však je, že lidé nemusí myslit právě na koně. Třeba připomínka koně jim v mozku vyvolá úplně jiné asociace – třeba množství „koní“ v motoru jejich silného automobilu. Pak by takové čtení myšlenek bylo úplně chybné! Kromě toho, lidé nemyslí vždy v jednotlivých obrazech, pro lidský mozek je charakteristické to, že pracuje s velkým množstvím myšlenek a podnětů. 

Můžeme si tedy jen stěží představit, jak takové vyšetřovací metody používat. Jak může dojít k rozlišení velmi rozdílných myšlenek, které nejsou spojeny s obrazy? Jak lze rozlišit řeč - písemnou a ústní nebo myšlenou? A konečně jak dešifrovat "abstraktní" myšlení, které není vůbec spojeno s obrazy a nebo představami. 

Rozluštění lidských myšlenek

Je možné, aby vědci poté, co se naučí identifikovat lidské myšlenky, je mohli diktovat jako text do počítače? Nebo je převádět do podobných modulů v mnoha pokročilejších počítačových programech? Ano – zatím je možné diktovat čísla, jedno nebo dvě slova, a dokonce i jednoduché fráze. 

Takže při vytrvalosti vědy a vědců je možné, že k dešifrování lidských myšlenek skutečně v dohledné době dojde. Ale na vyvozování z toho optimistických nebo pesimistických předpovědí je ještě brzy. 

Odkazy 

(1) The Gallant lab. Internet: http://www.gallantlab.org/ 

(2) Rajesh P. N. Rao. Washington Un. Internet: https://homes.cs.washington.edu/~rao/   

 

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 466