Kanibalismus je vzájemné pojídání členů jednoho druhu. Tento jev se vyskytuje nejen u zvířat, ale i u lidí. V případě lidského kanibalismu hovoříme o "anthropofagii", neboli lidojedství. 

 

 

 

Kanibal, v doslovném překladu ze španělštiny - jedlík, kanibalismus - pojídání lidského masa lidmi, lidojedství.

Jméno "kanibalové" použil poprvé Kryštof  Kolumbus, když tak nazval skupinu kmenů, žijících v Karibiku, kteří používali za potravinu i lidské maso.

Kanibalismus jako černá nit provází celou historií lidstva. V minulosti byl rozšířený mezi mnoha kmeny.

V roce 1967 americká antropoložka Christy Turnerová navštívila arizonské místní muzeum, aby se zabývala pozůstatky kostí zaniklého kmene, jenž žil před asi 400 lety.

Turnerová došla k závěru, že muži a ženy, jejichž kosti pečlivě studovala, nezemřeli přirozenou smrtí, ale byli zabiti a sněděni.

Jejich kosti byly nejprve pečeny a pak rozdrceny, aby z nich byla vyjmuta dřeň, což bylo považováno za pochoutku.

Aby závěry potvrdila, Turnerová udělala sérii srovnávacích pokusů s kostmi zvířat, které byly pečeny, a stopy na rozdrcených kostech byly stejné. Turnerová došla k závěru: zástupci arizonských kmenů byli kanibalové. Toto zjištění vyvolalo vášnivou debatu, která trvala po tři desetiletí.

V současné době vědci přiznávají, že kanibalismus v dějinách lidstva nebyl ničím výjimečným ani neobvyklým.

Tim White, americký antropolog, prováděl archeologické vykopávky v Arizoně. Studie ze zbytků kostí nalezených v kulturní vrstvě, přivedlo vědce k závěru, že předkové indiánského kmene Hopi, který žil na tomto území po staletí, se zabývali kanibalismem.  

White došel k závěru, že hlavní příčinou kanibalismu v tomto kmeni nebyl hladomor nebo nedostatek potravin, ale teror, který měl zastrašit a podmanit si okolní kmeny.

Předci plemene Hopi zabili svého – jiné kmeny je pokorně poslouchaly. Slabší kmeny se nebáli smrti samotné, ale přemohl je a ochromil strach z toho, že budou sněděni.

Obr.1: Kannibalka. Práce Leonarda Kerna, 1650 

Archeologickým výzkumem indiánských osad na coloradské planině byla objevena velká koncentrace lidských kostí: 2106 úlomky kostí, pozůstatky 17 dospělých a 12 dětí. Kosti byly v kulturní vrstvě odpovídající stáří asi 800 let.Ke studiu kosti byly poprvé vědci použity nejnovější forenzní techniky.

Závěr vědců byl smutný: lidé jedli svůj vlastní druh.

Vědci zjistili, že nejprve byla obětem utnuta hlava a jejich tělo bylo pečeno na ohni.

Američtí výzkumníci v 40 lokalitách, kde byly prováděny archeologické vykopávky, ukázaly jasné známky kanibalismu.

V roce 1994 archeologové v jeskyních Atapuerca na severu Španělska, vykopali pozůstatky  primitivních lidí z doby před 800.000 lety.

Jak vědci zjistili, bylo to sídliště "heidelberského člověka" - předchůdce moderního člověka. Už ovládal řeč, používal nástroje, nosil oblečení.

Mezi zajímavými nálezy bylo objeveno i množství lidských kostí v tzv. „jámě s kostmi." Většinou to byly kosti dětí a dospívajících obou pohlaví. Původně se předpokládalo, že lidé zemřeli na nějakou nemoc, nebo byli zabiti v útoku sousedních kmenů.Důkladným prostudováním těchto kostí se ukázalo, že obyvatelé holdovali kanibalismu.

Stopy na kostech naznačovaly, že maso z kostí obětí bylo seříznuto kamennými noži naostřenými zvláštním způsobem, a tyto nože se nacházely ve stejné jeskyni. Oběti byli mladí zástupci sousedních kmenů.

 

Příště: Vynucený kanibalismus

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 139