Historické dokumenty ukazují i jména některých "slavných" kanibalů.  

 

 

 

Ve Skotsku, v XV. století, rodina Bean Hallowse jedla převážně lidské maso náhodných poutníků a vařil je kotli mimo své obydlí v jeskyni poblíž Edinburghu. Strávníků v rodině Beanů byla celá řada: hlava rodiny, jeho manželka, osm synů, šest dcer a 36 vnoučat.

Pokud je možné věřit kronikám, tato rodina za 42 let snědla více než tisíc lidí. Když se na všechno přišlo, byli všichni odsouzeni k trestu smrti, včetně dětí. Každý člen rodiny byl vystaven mučení, rozčtvrcen a poté spálen.

V roce 1874 Spojené státy zaznamenaly první odsouzení za kanibalismus.

Tímto mužem byl muž Alfred Packer. V únoru on a jeho společníci šli do hor hledat vzácné minerály, ale o pár měsíců později se vrátil domů jen on. Jeho verze o ztrátě jeho společníků vypadala nepřesvědčivě. Packer byl podezřelý z vraždy společníků a začalo vyšetřování. Nakonec se přiznal, že snědl svých pět společníků, když došly potraviny a nebylo nic k jídlu. Alfred Packer byl za kanibalismus odsouzen k 40 rokům ve vězení, ale osvobodili ho brzy - v roce 1901. Do současnosti v USA funguje "Společnost přátel Alfreda Packera."

 

Vládce Středoafrické republiky Jean Bedel Bokassa (obr.1), se odlišoval od všech panovníků na africkém kontinentu extrémní krutostí. Když byl v roce 1989 svržen, mezi 13 body obžaloby proti němu byl i kanibalismus. Říkalo se, že na jednom bohatém banketu bylo hostům podáváno lidské maso pod rouškou hovězího masa či zvěřiny na porcelánu z Limoges. Po svržení byly v jeho paláci nalezeny chladničky s lidským masem. V roce 1996 Bokassa zemřel, proklínajíc vězeňskou kuchyni.

V roce 1981 světový tisk oznámil odporný zločin, spáchaný v Paříži 30 letým japonským studentem Issei Sagawa: zabil holandského studenta René Hartevelta a postupně ho snědl. Zbytky nešťastné oběti pohřbil v Boulognském lese. Sagawa byl zatčen, ale byl prohlášen za duševně nemocného.

Byl umístěn v psychiatrické léčebně nedaleko Paříže, odkud ho v roce 1986 vyzvedli bohatí příbuzní a přepravili do Japonska. Sagawa si pobyl v psychiatrické léčebně 15 měsíců a poté byl propuštěn.

Sagawa je nyní jedna z japonských celebrit. Napsal tři knihy: "Pařížské spojení lásky", "V mlze" a "Dopis Sagawy," publikoval "Slovník kanibalismu", a napsal řadu článků, kde odhaluje děsivé detaily svého strašného zločinu. Kupodivu, všechny jeho spisy měly obrovský úspěch a nezpůsobily odpor mezi čtenáři. Navíc, Sagawa byl nejpopulárnějším TV hlasatelem v Japonsku.

V prosinci 2003 v Německu proběhl soud, který šokoval celý civilizovaný svět. Za kanibalismus soudili 40 letého Armina Meiwese, počítačového programátora. Ten našel svou oběť na internetu.

V roce 2001 Meiwes vydal oznámení, že hledá muže, netradiční sexuální orientace, souhlasícího s tím, že bude sněden. Je překvapující, že řada lidí reagovala na toto oznámení.

Šetření ukázalo, že v klidném městě Rothenburg se k "jednání" k Meiwesovi dostavilo  nejméně pět lidí, ale v některých ohledech se nedohodli a odešli domů.

Ale obyvatel Berlína, spolupracovník velké firmy, také programátor, Bernd-Jürgen Brands, všechny podmínky splnil a dobrovolně dal souhlas ke konzumaci.

Nejprve Meiwes a jeho oběť společně připravili exotické jídlo, připravené z těla Brandse, a společně povečeřeli. Toto "samojedění" bylo natáčeno videokamerou, a Brands souhlasil s vlastním zabitím. Meiwes nakrájel tělo, část snědl, část uložil do chladničky, zbytek pohřbil na zahradě.

Když policie odhalila tuto vraždu, Meiwes byl uvězněn. Pak se ale zjistilo, že v německém trestním zákoníku není žádný článek, který by umožňoval trest za kanibalismus.

Během soudu Meiwes nijak nelitoval svých skutků. Verdikt - 8,5 roku vězení. Ve vězení Meiwes začal psát knihu.

Příště: Moderní kannibalové

 

 

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 141