Již v dobách našich pradědů se čas od času psalo o stigmatizovaných osobách, ať už z dob minulých (např. František z Assisi), nebo ze současnosti, v případě, že se takové jevy vyskytly.

 

 

Takovéto případy se pochopitelně těšily zvláštnímu zájmu. Jejich výskyt byl vždy doprovázen vášnivými polemikami a v posledních dvou stoletích  tyto polemiky probíhaly většinou v tisku. Učení pánové všeho druhu a zaměření, od teologů až po lékaře, fyziky, biology a psychiatry, prokazovali tak neustále znova svoji neschopnost tento jev uspokojivě vysvětlit. A nejen stigmatizace, ale i další jevy, které byly s takovýmito osobami zpravidla spojeny. Spektrum hypotéz bylo skutečně široké. Na jednom konci tohoto spektra se zpravidla vyskytuje hypotéza – milost Boží, na druhém pak hypotéza - hysterie. Význam všech takových hypotéz byl pak určen natolik "přesně", že si o jejich poznávací hodnotě inteligentní čtenář udělá svůj názor jistě sám. Přes záplavu učených pojmů nevedly již zmíněné polemiky k pochopení těchto jevů, ba ani se k němu nepřiblížily.

U nás se o stigmatizaci v posledních skoro 50 letech nepsalo, nebo jen velmi málo. Považujeme tedy za svou povinnost seznámit naše čtenáře s jevem stigmatizace, případně s jinými jevy, které jsou s jevem stigmatizace často spojené. Stigmatizací nazýváme aktivní prožívání tělesných útrap, kterým byl podroben Ježíš z Nazaretu při cestě na Kalvárii a v době, kdy byl přibit na kříž až do Jeho odchodu z tohoto světa.

Podstatou stigmatizace je tedy účast na Ježíšově utrpení a znovuprožívání fyzických bolestí na těch místech těla, kde On je prožíval. Tato utrpení mohou být pouze částečná, nebo úplná. Bolesti jsou pociťovány pouze na některých místech (např. na jedné noze, na rameni apod.), nebo na všech místech, na kterých je pociťoval Ježíš. Také mohou být různého stupně, od mírné bolesti až po krvácející rány.Tyto rány se vyskytují nejčastěji na místech, kde Kristovo tělo bylo proraženo hřeby a kde bylo probodeno kopím. Mohou se však vyskytovat i na zádech, kde byl Nazaretský zraňován důtkami, nebo na hlavě, jako stopy po trnové koruně a na dalších místech.

Stejně tak bývá různá i doba, kdy se tyto tělesné útrapy dostavují. Někteří stigmatizovaní krvácejí z ran nepřetržitě, ale jen po relativně krátkou dobu, např. několik měsíců. Jiní jen v určité dny, ale opakovaně po dobu několika let. Jsou však možné nejrůznější případy.

Tyto případy mají pak jednu společnou vlastnost. Rány totiž nejsou nikdy postiženy zánětem nebo hnisáním. Je také zajímavé, že doposud vždy selhal pokus o jejich vyléčení.

K jevu stigmatizace se často váží některé další. U mnoha stigmatizovaných se projevila úplná, nebo téměř úplná ztráta potřeby přijímat jídlo a pití, někdy i fyzická nemožnost přijímat potravu. Někteří  nepociťují potřebu spánku. Jejich celková svěžest je však uchována. Bylo zaregistrováno i nápadné záření, nebo také příjemná vůně, vycházející z ran některých stigmatizovaných osob. Vyskytuje se i schopnost nazírat události, které se odehrály v minulosti, nebo které se teprve stanou a řada dalších schopností.

Mezi stigmatizovanými se vyskytují muži i ženy, avšak žen je zdaleka nejvíce. Mnozí z nich si výslovně přáli, aby jim bylo umožněno nést utrpení Ježíšovo na vlastním těle, mnozí další však takovéto přání nikdy neměli, alespoň ne vědomě. Mezi stigmatizovanými se vyskytují lidé nejrůznějšího společenského zařazení a povolání, avšak je mezi nimi velký počet řeholníků a řeholnic.

Počet stigmatizovaných je relativně malý. Věrohodné zprávy se dochovaly jen o několika stech takto obdařených osobách. Je také zajímavé, že se jedná pouze o křesťany římsko-katolického zaměření. Zřejmě to svědčí o tom, že jiný typ zbožnosti k vyvolání tohoto jevu nevede.

Pokračování

 

 

***

 

Líbil se vám článek a celý web?

Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 236