Souvislosti

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější  jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj. 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj. 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.

 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj. 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.

 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější m.z. jsou např. v Quadelupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.

 

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější m.z. jsou např. v Quadalupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.

 

mariazJde o setkání lidí s bytostí, jež je vysvětlována nebo se přímo představí jako Panna Maria. Nejznámější jsou např. v Quadalupe (1531), Lurdech (1858), Fatimě (1917), Medžugorji (1983), Turzovce (1958) aj.  

zrcadloPředmět, bez kterého si těžko představíme náš život. Přesto vždy přitahoval svou tajemností. 

 

domy-ktere-zabijejiArchitektúra je prvé z umení, ostatné nasledujú za ňou. Prečo taká výsada? Pretože iba ju možno spomedzi dekoračných a priemyselných umení brať na zodpovednosť za šťastie a bezpečnosť ľudí. Je mocná a zmysluplná. Má estetické a spoločenské poslanie. Podľa toho, či vytvára pekné alebo menej pekné prostredie, či postavené domy ponúkajú obyvateľom väčšie alebo menšie materiálne a morálne pohodlie, väčšiu alebo menšiu pohodu pre dušu, budú aj ľudia rozliční. Šťastní alebo menej šťastní, – píše vo svojej knihe Domy, ktoré zabíjajú, Roger de Lafforest. (Ces maisons qui tuent , česky Domy, které zabíjejí, 1994)