Teorie

Moderní život je silně ovlivněn narůstajícím poznáním a důsledky, které z něho plynou. Následkem pak je neklid, především duševní nepokoj. Říká se, že minulost byla nevědecká. My jsme tento „nedostatek" sice překonali, ale stojíme před otázkou, zda je to zisk, nebo ztráta.

Chceme vydávat články, které by čtenářům měly přiblížit obor lidské činnosti nazývaný parapsychologie, obor vášnivé zatracovaný i nekriticky obhajovaný, obor ležící v nemilosti současné - někdy nesprávné a nepřesné nazývané oficiální - vědy, obor na pomezí dnešního logického modelu světa a na pomezí mysticismu a mytologie.

Devět dnů před svou smrtí (24. února 1952) řekl slavný anglický neurofyziolog sir Ch. Sherrington, který se přes půl století zabýval intenzívním zkoumáním činnosti lidského mozku, jinému slavnému neurofyziologovi, pozdějšímu nositeli Nobelovy ceny, siru J. C. Ecclesovi: „Jediná realita, která teď pro mne existuje, je lidská duše."

V poslední době jsou se soustředěnou pozorností sledovány jevy, které byly donedávna považovány za „nevědecké", protože nejsou v dosahu fyziky 19. století, (která v osmdesátých letech onoho století „už všecko vyzkoumala".

O pohybu předmětů zapříčiněný neznámým způsobem...

  Při zkoumání tohoto tématu je důležité znát možnosti psychotroniky a také mít na paměti problém zdrojů. Ten je v zemích bývalého SSSR velmi podstatný. Pouze znalci ruského tisku ví, který zdroj je seriózní, a který patří do tzv. „žoltoj pečati“, tedy bulváru, který se v rusky mluvících zemích dovede tvářit velmi zajímavě. Těží z toho, že vše, co je ruské nebo sovětské, je synonymem pro tajné.

  Při zkoumání tohoto tématu je důležité znát možnosti psychotroniky a také mít na paměti problém zdrojů. Ten je v zemích bývalého SSSR velmi podstatný. Pouze znalci ruského tisku ví, který zdroj je seriózní, a který patří do tzv. „žoltoj pečati“, tedy bulváru, který se v rusky mluvících zemích dovede tvářit velmi zajímavě. Těží z toho, že vše, co je ruské nebo sovětské, je synonymem pro tajné.

   Při zkoumání tohoto tématu je důležité znát možnosti psychotroniky a také mít na paměti problém zdrojů. Ten je v zemích bývalého SSSR velmi podstatný. Pouze znalci ruského tisku ví, který zdroj je seriózní, a který patří do tzv. „žoltoj pečati“, tedy bulváru, který se v rusky mluvících zemích dovede tvářit velmi zajímavě. Těží z toho, že vše, co je ruské nebo sovětské, je synonymem pro tajné.

Jasnovidnost, poněkud rustikálně jasnozření neboli telegnose, jak název v tomto případě dobře napovídá, se týká schopnosti vidět něco, co by vlastně nemělo normálně být pozorovatelné.

Když se v minulém století vysoko zvedala vlna materialismu, jenž hrozil vymýtit z lidské mysli vědomí o existenci duchovních skutečností, snažily se některé kruhy tomu čelit tím, že inspirovaly spiritistické (či „spiritualistické") hnutí, které mělo v širším měřítku upozorňovat na určité fenomény, vymykající se poznatkům běžné vědy, a vyburcovat tak člověka z jeho duchovního útlumu.

V poslední době jsem četl několik článků, varujících před parapsychologií, oborem, který podle nich plodí zlo a odvádí od správné víry, ať náboženské, či vědecké. Ze všech těch článků na mne dýchla jakási iracionální neobhajitelná obava a úzkost srdce, sevřeného ledovými prsty strachu.