Snad žádný z mých pojmů nebyl tolik vystaven neporozumění, jako myšlenka kolektivního nevědomí.

* Metoda důkazu 

 

 

 

 

 

C) Metoda důkazu

Musíme se nyní obrátit k otázce, jak může být dokázána existence archetypů. Protože archetypy by měly vyvolávat určité duševní formy, musíme objasnit, kde a jak lze materiál, který tyto formy znázorňuje, zjistit. Hlavním jeho zdrojem jsou sny, které mají tu výhodu, že jsou na vůli nezávislé, spontánní produkty nevědomé psyche a tudíž nemohou být ovlivněny žádným vědomým záměrem. Když se jedince dotazujeme, lze zjistit, které motivy, vystupující ve snech, jsou mu známy. Mezi těmi, které mu známy nejsou, musíme přirozeně vyloučit ty, které mu známy být mohly, tak jako - abychom se vrátili k Leonardově případu - symbol supa. Nejsme si jisti, zda Leonardo tento symbol nepřevzal z Horapolla, proto jeho přítomnost v Leonardově představě nic nedokazuje - ačkoliv motiv ptáka je archetyp par excellence. Proto musíme hledat motivy, které snícímu jednoduše nemohly být známy a přesto se v jeho snu chovají tak, jak to známe o fungování archetypů z historických pramenů.

Další zdroj pro potřebný materiál je tzv. aktivní imaginace. Pod tím rozumím onu sérii představ, které oživuje záměrná koncentrace. Mám zkušenost, že intenzita a četnost snů je zesilována existencí nezachytitelných a nevědomých představ, a že jsou-li tyto představy vyzvednuty do vědomí, sny mění svůj charakter, oslabují se a řídnou. Z toho jsem vyvodil závěr, že sny často obsahují představy, které směřují k uvědomění - zdroje snů jsou často potlačované instinkty, které mají přirozený sklon ovlivňovat vědomý rozum. V takovýchto případech radíme pacientu, aby každý jednotlivý úlomek svých představ, který se mu bude zdát důležitý, vzal v úvahu ve svém tak zvaném kontextu , tj. v přináležejícím asociativním materiálu, v němž je to obklopeno, tak dlouho, dokud neporozumí. Není to otázka volných asociací, jak je Freud doporučil pro účely analýzy snů, nýbrž jde o přepracování představy pozorováním dalšího fantazijního materiálu, tak jak je k fragmentu přirozeným způsobem připojen.

Není tu místo, abych vysvětloval technické podrobnosti této metody. Mělo by stačit, že série představ vyšlých najevo odlehčuje nevědomí a představuje materiál bohatý na archetypické motivy. Samozřejmě lze tuto metodu použít jen v určitých, opatrně vybraných případech. Není tak úplně bez nebezpečí, protože může pacienta zavést příliš daleko od skutečnosti. Varování před neuváženým užitím je v každém případě na místě.

Konečně last but not least představují zajímavý zdroj archetypického materiálu bludné představy duševně nemocných, představy ve stavech transu a sny z raného dětství (od 3 - 5 let). K dispozici jsou dostatečná množství takovéhoto materiálu, ale ukáží se jako bezcenná, nepodaří-li se vystopovat přesvědčivé historické paralely. Nestačí přirozeně spojit sen o hadovi s mýtickým výskytem hada, neboť kdo může zaručit, že funkční význam hada ve snu je stejný jako v jeho mytologickém rámci? Aby bylo možno odhalit platnou paralelu, je proto nutné poznat funkční význam individuálního symbolu a potom odhalit, zda domnělá paralela k mytologickému symbolu náleží do stejné řady okolností a tím má také stejný funkční význam. Zjištění takovýchto faktů není jen záležitostí únavného a nudného výzkumu, nýbrž také nevděčný objekt pro demonstraci. Protože symboly nesmějí být vytrhnuty ze svého kontextu, musí se předložit jak vyčerpávající osobní, tak mytologický výklad, což je prakticky nemožné v rámci jedné přednášky. Opakovaně jsem se o to pokoušel i přes nebezpečí, že polovina mých posluchačů usne.

Pokračování

***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 215