proutekBritské ministerstvo obrany zaujalo tvrzení ruských vědců, že rotující těleso vytváří pole, které prostupuje všemi materiály. Pokud by se to potvrdilo, mohl by vzniknout nový komunikační prostředek určený třeba pro ponorky.

 

Byl proto osloven bývalý astronom Vincent Reddish, aby tento nápad prověřil. Tento vědec pět let řídil edinburskou observatoř a podílel se na vývoji speciálního teleskopu určeného pro pozorování oblohy jižní polokoule. Kromě toho byl vášnivým proutkařem a napsal o proutkaření několik studií. Upozornil v nich, že proutkaření je rozšířené nejen na venkově, ale běžně se používá i ve stavebním průmyslu nebo v archeologii. Kdyby jeho výsledky nebyly prokazatelné, jen těžko by se tato technika těšila tak velké oblibě.

Reddish provedl řadu experimentů. Prokázal při nich například, že proutek (virgule) reaguje nejen na předměty v podzemí, ale i na vzduchem vedené dráty, ať jimi prochází proud nebo ne. Reddish zakreslil sféru vlivu, jímž tyto dráty působí, jakousi obdobu magnetického pole. Když zkoumal pole obklopující elektrické vedení a podzemní vedení, zjistil, že mezi těmito poli dochází k interferencím, tedy ke skládání vlnění podobnému splývání vlnek na hladině rybníka.

Astronomové jsou na interference zvyklí z výzkumů viditelného světla nebo rádiových vln. Reddish si brzy uvědomil, že interference, které zachytil pomocí virgule, se více podobají vlněním, která se od drátů vedení odrazila, než aby jimi byly vyvolány.

V letech 1991 až 1996 provedl Reddish na skotských vysočinách řadu dalších pokusů. Prokázal při nich, že interference se liší v závislosti na ročních obdobích a tato odlišnost se s jejich střídáním pravidelně opakuje. V letech 1997 až 2001 pak díky experimentům na Novém Zélandě a ve Skotsku doložil, že tento sezónní vliv na interference je na severní a na jižní polokouli přesně opačný. Jak to vysvětlit? Třeba tím, že celá planeta Země je vystavena působení určitého pole, které se od některých materiálů odráží. Způsobuje jev, který se projeví reakcí virgule.

Kde se toto pole vzalo? Reddishe napadlo, že příčinou by mohla být rotace velkých nebeských těles. Aby svou teorii ověřil, zařídil s kolegy experimentální prostor izolovaný od okolí hliníkovými a polyetylenovými fóliemi. V něm Reddish vytvořil podobné umělé pole, jehož zdrojem byly dva otáčející se disky o průměru 150 milimetrů, tloušťce 20 milimetrů a hmotnosti 800 gramů. Disky byly od sebe odděleny nápravou dlouhou 227 milimetrů a pomocí dílenské brusky roztočeny na 2900 otáček za minutu.

Vzniklo nové pole, které bylo možné zaznamenat pomocí známých proutkařských technik. Podle Reddishe šlo o důkaz, že nové pole je stejné povahy jako pole, na něž reagují virgule proutkařů.

Zbýval jen krok k vysvětlení vzniku celoplanetárního pole, které zachycují proutkaři. Když se každý z disků točil jinou rychlostí, vznikaly interference, které známe z předchozích sezónních měření. Stejně tomu je v případě rotace Země a Slunce. Během roku Země putuje okolo Slunce. Sklon zemské osy k rovině zemské dráhy způsobuje střídání ročních období. Tím lze vysvětlit interference, které jsou podobné u všech rotujících těles.

Reddish zjistil, že pole vzniklé rotací Slunce některé materiály odrážejí, jiné jej přenášejí. Do první skupiny patří hliník, cín, stříbro nebo pryž, do druhé měď, železo, PVC, dřevo, půda a většina kapalin. Velmi silně reaguje voda, která pole šíří všemi směry. Proto je mnoho lidí schopno vodu najít. Roli hraje i skutečnost, že větší část naší tělesné hmotnosti tvoří voda. Interference způsobené její přítomností mohou způsobit nepatrné svalové pohyby, které pohybují virgulí.

Někteří vědci namítají, že právě z tohoto důvodu nelze považovat proutkaření za vědecky prokázané. Použití lidského těla jako detektoru je příliš subjektivní a nepřesné a nevede ke stabilním výsledkům. Reddish namítá, že i astronomie byla dlouho odkázána jen na lidský zrak. O proutkaření bylo napsáno mnoho nesmyslů, takže objektivní pohled na něj není nijak lehký.

za-podstatou-proutkareni

Nikdo zatím neví, jaké povahy je pole, o jehož existenci je Vincent Reddish přesvědčen, a zda by mohlo přenášet energii. Kdyby se podařilo jej prozkoumat, možnosti jeho využití by byly široké, ať by šlo o medicínu, komunikační techniky nebo astronomii. Podle Reddishe se zřejmě brzy objeví přístroj, který pole zachytí s mnohem větší přesností, než dokážou ti nejcitlivější proutkaři. Vynálezce takového přístroje by na rozdíl od proutkařů určitě vydělal velké peníze.

Vincent Reddish se snažil dokázat, že proutkaření je založeno na vnímání zvláštního pole, které prostupuje prostorem. Všiml si také, že výskyt míst, kde virgule reaguje, připomínají výsledek interference polí rádiových vln.

Situace na prvním obrázku představuje dva stožáry spojené kabelem, pod nímž je v zemi potrubí. Druhý obrázek popisuje tuto scénu shora. Proutkař v situaci A prochází pod kabelem, ale míjí pod zemí ukryté potrubí. Jeho virgule reaguje v jediném bodě označeném křížkem.

Situace B je složitější. Protože potrubí i kabel jsou umístěny rovnoběžně, virgule reaguje na řadě míst. Vzniká tím struktura, která se podobá interferenci odražených vlnění. Reddish z toho vyvodil, že pole prostupující prostorem se odrazilo jak od potrubí, tak od kabelu a obě vlnění daly vzniknout interferenční struktuře.

 

Podle : „Tajemství proutkařů odhaleno?“ 100+1 ZZ č. 16/2004


***
Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 032