Teorie

Stále se objevují zprávy, že vědci budou brzy schopni vymyslet mechanismus pro čtení myšlenek lidí.

Nakolik je možné zhotovení takovéto vědecké metody?

A jaký bude tento vynález mít vliv na životy lidí?

Přinese tento objev plusy či mínusy?

 

V 19. století přišel indický vědec Džagatčandra Bose s převratnou teorií. Sestrojil citlivé přístroje, jež zaznamenaly elektromagnetické vyzařování rostlin, reakci na dráždění kofeinem, alkoholem, strychininem a elektřinou, jejich znecitlivění chloroformem a probuzení na čerstvém vzduchu, proudění roztoku v těle rostlin a jiné pokusy. Na základě toho dospěl k závěrům, že rostliny mají elektrickou pulzaci, srdce a nervový systém. Většina vědců tyto názory odmítla nebo přehlížela.

Dva muži, vzdálení 5000 km, si poslali zprávu jen za pomocí své mysli

 

Místo a úloha psychotroniky v systému vědy

 

 

 

 

Psychotronika jako každá vědecká disciplína překonává ve svém vývoji složitá období. Problémy, které jsou u ní zdrojem potíží, se však nenacházejí v ní samotné. Problémem je totiž její zdánlivý nesoulad se současným stavem vědy.

Vědu prosazují lidé a v jejich přístupu narážíme na úskalí spojené s jejich myšlením, které je propojeno s fungujícím systémem vědy.

Místo psychotroniky je na rozhraní vědních disciplín studujících neživou a živou hmotu.

Úlohou psychotroniky je zkoumat podstatu existence živé hmoty a s ní spojené psychotronické jevy.

O vzniku psychotroniky v současnosti panují značné dohady.

Je to způsobeno tím, že historické období socialismu a ideologie komunismu pominula.

 

Zapomenuté schopnosti naší mysli?

Šestý smysl chce klid.

Zná náš mozek cestu mimo čas a prostor?

 

 

V roce 2010 seriózní časopis "Sociální psychologie a osobnosti" (1) po mnoha zkouškách zveřejnil článek vědců o jasnovidnosti.

 

 

Kapitola z knihy Z. Vojtíška:

ENCYKLOPEDIE NÁBOŽENSKÝCH SMĚRŮ A HNUTÍ V ČESKÉ REPUBLICE. (1) 

 

 


Nicméně, zatím to však raději nazývají

"nové formy komunikace mezi organismy a okolním prostředím".