Myslím, že jsem nikdy nezažil větší strach. Nevím, jak dlouho to trvalo, ale jistě to bylo několik sekund

 

 

 

Stalo se tak v Bilbau v malém domě mých rodičů. V té době nás tam žilo sedm - mí rodiče, mé dvě sestry, moje babička, můj bratr a já, a tak večer a v noci se přirozeně běžně často chodilo na záchod.

Byl jsem v posteli a můj bratr spal. Ležel na pravém boku, když jsem se na něj podíval a ve směru pohledu jsem viděl, že dveře byly pootevřeny asi na 45 stupňů.

Najednou se ve dveřích objevila silueta lidské postavy. Myslel jsem si, že je to můj otec, který šel do koupelny a šel se podívat, zda spíme.

Ale nebyl to můj otec. Postava vstoupila do místnosti a pomalu kráčela k mé posteli. Byl to muž. Slyšel jsem jeho kroky a, jak se blížil, jsem viděl velký nůž v jeho pravé ruce.

Snažil jsem se něco říct; ale nemohl jsem mluvit. Snažil jsem se pohnout; ale byl jsem jako ochrnutý. Můj bratr spal hluboce, nevnímal. Stín přišel ke mně a zvedl nůž k bodnutí. Stále jsem se nemohl pohnout; ani křičet. Nůž se přiblížil ke mně, a když jsem už cítil ostří na mé hrudi, návštěvník byl pryč. Z mých úst vyšel jen sten a já se mohl konečně pohnout. Byl jsem  promočený potem. Byl to výplod mé představivosti.

Bylo mi tehdy 19 nebo 20 let.

Až později jsem se dozvěděl, že jsem zažil hypnagogickou halucinaci neboli hypnopompic. (1) (2)

Odkazy

(1)    http://www.wikiskripta.eu/index.php/Vn%C3%ADm%C3%A1n%C3%AD_a_jeho_poruchy
(2)    https://en.wikipedia.org/wiki/Hypnopompic