Život v organismu zemřelého pokračuje ještě 4 dny po smrti - Vědci objevili aktivitu genů u mrtvých 

 

 

 

Jakési důkazy o existenci života po smrti objevili američtí vědci z Washingtonské university - Institutu evoluční biologie Maxe Plancka. 

Alexander E. Pozhitkov (1) a jeho kolegové (Rafik Neme, Tomislav Domazet-Loso, Brian Leroux, Shivani Soni, Diethard Tautz) zjistili, že přechod na onen svět není okamžitý. Něco v mrtvých zůstává naživu několik dní. Jsou to geny, které jsou stále v provozu. Kromě toho vykazují zvýšenou aktivitu – větší, než byla ještě v živém těle.

Pozhitkov a jeho kolegové experimentovali s myšmi. Usmrtili je. Pak v pravidelných intervalech odebírali vzorky tkáně, a analyzovali stav mRNA – matriční nebo informační ribonukleovou kyselinu. (2) Tato mRNA je v podstatě dočasná pracovní kopie DNA - dědičný materiál, ve které se syntetizují proteiny. Splétá se s DNA v procesu tzv. transkripce a je následně použita jako matrice pro syntézu proteinů, a hrají důležitou roli v "projevu" - utváření genů.

Nyní testy prokázaly, že u uhynulých laboratorních zvířat syntéza mRNA pokračuje. Pokračuje i genová exprese. Ne u všech, ale u mnoha. Vědci zaznamenali aktivitu 1063 genů. Nazvali jejich posmrtný život "thanatotranskript". Podali o tom vědeckou zprávu. (3) 

Některé geny ale začínají projevovat zvýšenou aktivitu během několika minut po smrti – vědci zaznamenali řadu opakovaných záblesků. Jiné prostě zůstávají aktivními - některé 24 hodin, další dokonce i 48 a 96 hodin po smrti. A díky jejich činnosti mrtvý organismus po celou tu dobu pokračoval v syntetizování bílkovin. Je nebo není život po smrti?

V živém organismu se "houževnaté" geny projevují v procesech souvisejících se stresem, zánětem, účastní se v embryonálním vývoji, v imunitní odpovědi. Ale proč se aktivizují po smrti?

Vědci vyjádřili pouze dohady. Možná, že organismus dělá poslední pokus obnovit své systémy, které se vypínají jeden za druhým. Nicméně, nepřináší to žádný výsledek. Nebo to může mít za určitých - dosud záhadných podmínek – nějaký jiný smysl?

Podle další hypotézy je aktivita genů spojena s destrukcí mechanismů, které probíhají v živém organismu.

Ale nabízí se i mystický předpoklad - příkazy k syntéze bílkovin se tělo připravuje pro přechod do jiného světa – jako počítač, který se nevypíná, ale aktualizuje se pro činnost v nových podmínkách. 

Vědci zatím nestudovali lidský "thanatotranskript" – ale podobný experiment se už plánuje. Předpokládá se, že podobné procesy probíhají i u lidí.

U mrtvých byla zaznamenána aktivita mozku

V roce 2009 američtí vědci z Lékařské fakulty na Univerzitě George Washingtona (George Washington University Medical Faculty) snímali EEG - elektrickou aktivity v mozku u sedmi pacientů, kteří zemřeli na rakovinu nebo na srdeční infarkt. Zachránit tyto lidi nebylo možné. Ale po smrti všech došlo k neuvěřitelně intenzivním elektrickým impulsům, k jakým v jejich celém životě nedošlo.

 

Obr.1 Umírající mozek vysílá elektrické signály.

 

„Zpočátku jsme nevěřili svým očím,“ - řekl vedoucí experimentů Dr. Lakhmir Chawla. (4) „Mysleli jsme, že elektroencefalogramy byly ovlivněny mobilními telefony nebo jinými elektronickými přístroji. Zajistili jsme tyto přístroje, aby k takovému ovlivnění nedošlo. Ale k těmto anomáliím došlo stejně.“  

Mozek vysílal dvě nebo tři minuty po srdeční zástavě a přerušení průtoku krve do mozku. Aktivita trvala průměrně tři minuty.

Nadšenci naznačují, že lékaři konečně našli fyziologický základ mystických vizí, spojených se zážitky blízké smrti (NDO). Konkrétně s jasnými vizemi, o kterých někdy vypráví lidé, kteří se vrátili z klinické smrti. Vznikla tedy hypotéza, že EEG nezachycuje nic jiného, než odloučení duše od těla.

Výzkumní pracovníci jsou zatím ve svých odhadech skromní.

„Záblesky mozkové aktivity v hlavách, které byly zbaveny prokrvení, mohou být vysvětleny bez mysticismu,“ - řekl Dr. Chawla. 

„Všechny neurony jsou zapojeny do elektrického obvodu. Při nedostatku kyslíku ztrácejí schopnost udržet elektrický potenciál. A tak se vybíjí - vysílají pulsy lavinovitě.“

 

 Obr.2 K nárůstu aktivity mozku dochází zhruba po 3 minutách po srdeční zástavě.

 „A náhlý nárůst aktivity svědčí o zoufalé snaze mozku obnovit činnost srdce,“ navrhuje Lance Becker, resuscitátor z University v Pennsylvania (University of Pennsylvania) ve Filadelfii.

Pokud se předpoklad L. Beckera potvrdí, pak elektrické přepětí v mozku, i aktivace genů v mrtvém těle bude v podstatě jevem stejného druhu. Bude to znamenat, že příroda vybavila své tvory schopnosti odolávat smrti. A dokonce i jí vzdorovat. 

Odkazy

(1) Pozhitkov, A. Internet: https://www.researchgate.net/profile/Alex_Pozhitkov  

(2) mRNA. Wikipedie. Internet: https://cs.wikipedia.org/wiki/MRNA 

(3) „Thanatotranscriptome: genes actively expressed after organismal death.” Internet: http://biorxiv.org/content/early/2016/06/11/058305  

(4) Dr. Lakhmir Chawla, MD. Internet: https://www.healthgrades.com/physician/dr-lakhmir-chawla-xfhn8

  

***

Líbil se vám článek a celý web? Podpořte, prosím, badatele, autory a překladatele jakoukoli částkou na účet: SBERBANK, č. ú. 4211013926/6800, variabilní symbol článku je 671