Jak je to s Metodou Bronnikova?

Autorem „Metody Bronnikova“ (úplný název: „Harmonizace a rozvoj funkce orgánů a systémů lidského těla„) je Vjačeslav Michajlovič Bronnikov (1952).
Je to technika, která má umožňovat rozvoj superschopností. Nadpřirozené schopnosti údajně zahrnují vidění neprůhlednými objekty bez pomoci obyčejného zraku, alternativní sluch, i nadpřirozené léčení chorob.

Metoda Bronnikova, tento „informační rozvoj člověka“, je zaměřen na získání těchto schopností:

• schopnost obnovit vitalitu, překonání únavy, aby vydržel zátěž.
• Zvýšení rychlosti reakce.
• aktivizace těch funkcí těla, která doposud nefungovaly.
• samoléčení patologií.
• rozšíření možností paměti.
• získání nových typů paměti – fotografická, „bio-počítačová“.
• Schopnost provádět „energoinformační“ vyšetření a korekce životně důležitých funkcí organismu a pomáhat ostatním udělat to samé.
• rozvoj „energetických struktur“ těla.
• Posílení imunity.
• aktivizace krevního oběhu a autonomního nervového systému.
• „bio-počítačový“ způsob vidění, které údajně umožňuje „vidět“ okolní prostor na základě nových vlastností mozku (bez přímé účasti zraku), vidět celý „prostor“.
• Schopnost mysli operovat s velkými toky informací.
• objektivní poznání budoucích událostí.

Někteří používají tuto metodu pro léčbu slepoty a hluchoty (pacienti získají alternativní zrak a sluch), dále i paralýzy, a v naději, že dojde ke snížení závislosti na inzulínu a zpomalení růstu komplikací, ji používají i pacienti s diabetem.

Podle autora je tato metoda založena na jednoduchých principech přírodních vzorů a starověkých znalostech o člověku. Základním principem je aktivace „super-vědomé funkce“ organismu a jeho rozvoj v harmonii s funkcemi vědomí a podvědomí.

Nejprve, jak tvrdí autor, je nutný rozvoj specifického komplexu vjemy ve svém organismu a schopnost je řídit. Zatím se v mozku před očima objeví obrazovka, na které se vytvoří jakýkoli daný obrázek, a také se vytvoří pocit, čich, chuť a mnohé další; a konečně systém speciálních cvičení vede k objektivnímu vidění barvy, tvaru a prostorové orientace bez pomoci zraku.

Reakce vědecké komunity

V roce 2002 pracovníci Institutu lidského mozku RAV, v čele s N.P. Bechtěrevové, provedli studii s cílem otestovat, zda jsou Bronnikovovi žáci schopni vnímat obraz za předpokladu, že jejich oči jsou zakryté neprůhledným materiálem masky.

K překvapení vědecké komunity, někteří autoři studie senzačně interpretovali experimentální data jako potvrzení skutečnosti fenoménu „přímého vidění“. (1) Výsledky experimentu byly publikovány v časopise „Fyziologie člověka“ a později diskutován na vědeckém semináři Ústavu vyšší nervové činnosti a neurofyziologie RAV.

Tato publikace způsobila rozsáhlou reakci vědecké komunity (2), a dokonce i diskuse na vědeckém semináři (3) v Institutu vyšší nervové činnosti a neurofyziologie Ruské akademie věd, kde vědci, po průzkumu použité masky rozhořčeně prohlásili, že z pod jejích spodních okrajů prosvítá světlo. (4).

Diskuse s kolegy podnítily ředitele Institutu lidského mozku S.V. Medveděva a jeho kolegy rozpracovat sérii experimentů s cílem prověřit výsledky původní studie.

Výsledkem bylo, že všechny hlavní závěry původního experimentu byly zpochybněny. Medveděv se ale odmítl zcela distancovat od původní studie, a řekl, že s největší pravděpodobností Bronnikovovi žáci jsou schopni vidět obrazy v infračerveném rozsahu spektra. (5). Ovšem i toto tvrzení vědecká komunita odmítla.

Předseda Komise pro pseudovědu, akademik RAV Eduard Krugljakov označil Bronnikovovu metodu zjevným podvodem. (6)

Metoda se stala vděčným cílem televizních společností. Ty však způsob provádění nijak kriticky neposuzují. Klíčovým prvkem metody je speciální kryt na oči, se kterým žáci dosahují bezchybných výsledků v určení barev, tvarů atd. Instruktoři, kteří Bronnikovovu metodu převzali (v ČR nejznámější třeba Mark Komissarov, aj.), se použití jiných krytů na oči sveřepě brání.

Není divu. Kryty umožňují průhled spodní mezerou u kořene nosu, jak už upozornili kritici z řad ruských vědců a v ČR názorně předvedli skeptici v České televizi. (7) Stačí zhasnout a zázračné vlastnosti jsou ty tam.

Metoda Bronnikova nejen, že lže a klame, dává falešné naděje postiženým, ale i podporuje podvodné chování dětí, které se účastní předvádění této metody. Přináší pouze finanční prospěch propagátorům této metody v různých seminářích a výukových kursech. (8)

Odkazy

(1) Bechtěreva, N.P. a kol.: O tak nazyvajemom alternativnom zrenii ili fenomene prjamogo videnija. Fiziologija čelověka, 2002, 28, № 1, s. 23-24.
(2) Možno-li vidět … nosom? Chronika nesostajavšegosja naučnogo obsledovanija. Rosijskoje gumanitarnoje obščestvo. Internet: http://humanism.su/ru/articles.phtml?num=000527
(3) Krugljakov, E. P.: Čem ugrožaet obščestvu lženauka? Materialy zasedanija Prezidiuma RAN 27.5.2003. Vestnik RAV, 2004, 74, № 1, s. 8—27.
(4) Ivanickij, A.M. – Ševeljev, I.A.: Seminar po voprosam „alternativnogo videnija“. Vestnik RAV, 2004, 74, № 3, s. 254. Internet: http://www.ras.ru/publishing/rasherald/rasherald_articleinfo.aspx?articleid=b4df05b3-c41b-4deb-b146-b7b2e15f8c33
(5) Intervju s doktorom biologičeskich nauk, direktorom Instituta mozga čelověka S.V. Medveděvym. Chimija i žizň, 2005, № 10.
(6) Čtoby otličiť lož ot pravdy. Rozhovor s E.P. Krugljakovem. Sovetskaja Sibir, 22.07.2004. Internet: http://www.humanism.al.ru/ru/articles.phtml?num=000180
(7) Klub skeptiků. Sama doma. ČT, 29.9.2014. Internet: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1148499747-sama-doma/214562220600114/obsah/353760-klub-skeptiku-leos-kysa
(8) Wágner, K.: Jak jsem se vydal po stopách ruského fenoménu. Blog idnes, 2.8.2010. Internet: http://karelwagner.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=149179