Výzkum mimosmyslových schopností člověka pomocí EEG (8)

Vědecký výzkum mimosmyslových schopností člověka je cesta, jak najít důkazy pro existenci různých jevů a jak nalézt způsob jejich fungování. Ověření schopností osob se zvláštními schopnostmi umožní vyhnout se podvodníkům.

Výzkumy telepatie u dvojčat

Nejdál se zřejmě dostali v Minnesotě, kde sledovali komunikaci mezi dvojčaty během snové fáze v rámci celkového studia podobností jejich mozkových vln. Zjistili vysokou podobnost spektra EEG (mozkových vln) u identických dvojčat, zvláště v pásmu alfa vln kolem 7-13 cyklů za sekundu, v němž se uplatňují tzv. stavy mysli psí. Naproti tomu EEG neidentických dvojčat nevykazovala o nic větší podobnost, než u náhodných párů lidí.

Tento objev přivedl badatele k úvaze, že by mohlo jít o rezonanční efekt, a jestliže mozkové vlny vzájemně rezonují, pak je logické pátrat po tom, zda se tímto způsobem dají přenášet informace.

Psycholog David Lykken (2) monitoroval pár identických dvojčat spících v oddělených místnostech a po chvilkách jim přehrával magnetofonový pásek, na němž každé z dvojčat volalo svou sestru. Mělo se tak zjistit, zda spící dvojče nějak na své jméno zareaguje. Zdá se, že reagovalo, avšak nebylo řečeno jak.

Lykken tvrdil, že měl nějakou blíže nespecifikovanou vadnou funkci v počítači, a rozhodl se, že pokus už nebude opakovat. Bylo to asi poprvé a naposled, že se kdokoliv v Minnesotě přiblížil studiu telepatie. Ve svém článku v roce 1982 se Lykken o svém nezdařeném pokusu s rezonancí mozkových vln ani nezmínil. O patnáct let později tuto informaci zveřejnil až Lawrence Wright (3), kterému o tom řekl Lykken během interview.

INFORMAČNÍ MATRICE

V roce 1994 publikoval tým vedený mexickým psychologem Jacobo Grinberg-Zylberbaumem (4) ze Státní autonomní univerzity (National Autonomous University) v Mexico City výsledky nejméně padesáti pokusů provedených během osmnácti let, které podle nich dokazují hyperpole. To je přesně to, čím by moje empatické pole mělo být. Předpona hyper znamená, že je větší, než bychom považovali za možné.

Experimentální uspořádání bylo jednoduché. Výzkumníci vyhledali dvojice dobrovolníků emocionálně si blízkých, ať už to byli příbuzní nebo ne, a ti museli pravidelně meditovat. Požádali je, aby si spolu sedli do Faradayovy klece, což je prostor, který znemožňuje pronikání externí elektrostatické interference, a dvacet minut intenzívně meditovali, aby se dostali do stavu „empatické neverbální komunikace“. Byli při tom připojeni na přístroj snímající mozkové vlny (EEG).

Elektroencefalografické záznamy byly u některých párů prakticky identické, zatímco v kontrolní skupině naprosto cizích lidí tomu tak nebylo. Některé dvojice měly lepší výsledky než jiné, a zdálo se, že to závisí na intenzitě jejich vztahu.

Bylo to samo o sobě zajímavé, ale stěží by se to dalo považovat za důkaz telepatie.

Ale další mělo teprve přijít.

Po dvacetiminutové meditaci setrval vždy jeden člen z každého páru na místě, zatímco druhý se posadil do jiné Faradayovy klece, vzdálené několik metrů, a byl opět připojen k EEG. Oba byli požádáni, aby zůstali ve svém stavu empatie a neustále mysleli jeden na druhého.

Poté, bez varování, byl jeden člen páru vystaven sérii stimulů (produkovaných přístrojem v nahodilém režimu), což byly zvuky, světelné záblesky a krátké, intenzívní, ale bezbolestné elektrické šoky. To způsobilo očekávané výchylky na záznamu EEG takto stimulované osoby, a někdy, i když ne vždycky, se objevily identické výchylky i na záznamu vzdáleného člena páru, který stimulován nebyl a vůbec neměl potuchy, co se v druhé kleci děje. Fungovalo to pouze u 25 % párů, ale tyto případy jasně prokázaly, že komunikace proběhla za podmínek, v nichž normální komunikace není možná.

Byl to jasný důkaz, že telepatie existuje.

Grinberg-Zylberbaum zjistil, že ti, u kterých to fungovalo, to byli schopni znovu a znovu zopakovat se stejným výsledkem, ale těm neúspěšným se to nepovedlo ani v dalších pokusech. Bylo to něco, co některé páry mohly dělat kdykoliv, jiné nikdy. Výzkumník soudil, že to musí mít co do činění s intenzitou vzájemného empatického vztahu, protože nejlepších výsledků dosahovaly „mladé, velmi zamilované dvojice“, jejichž záznamy EEG vykazovaly mimořádnou morfologickou podobnost.

Grinberg-Zylberbaum nepoužíval slovo telepatie, dával přednost výrazu mimoprostorová struktura, vytvářející určitý druh informační matrice, což je koncept založený na myšlence fyzika Davida Bohma (5), který předložil rozvláčný důkaz (který se ani nebudu pokoušet shrnovat) o existenci jiné úrovně reality, než je ta, kterou dobře známe.

Nyní, když máme zřetelný důkaz pro existenci empatického pole, zaniká problém cesty přenosu spontánní telepatické zprávy od A k B. Zpráva nemusí putovat k B, protože už tam je, stejně tak jako je v kterékoliv části celého pole. B si to prostě jen uvědomí na základě rezonance, která je funkční jen v tom případě, že A i B jsou ve správném stavu mysli – podle Puharicha – v adrenergickém u A a cholinergickém u B.

Obě pokusné osoby v mexických experimentech byly ve stejném stavu mysli. Nebo měl bych raději říci, že byly ve stavu stejné mysli? Nicméně stimul musel vzbudit krátké momenty adrenergie, která byla automaticky přenesena a zachycena v druhé půlce empatického pole.

Výzkumníci plánovali dlouhodobé pokusy s osobami vzdálenými od sebe tisíce mil, ale vypadá to, že se neuskutečnily. Domnívám se, že dr. Grinberg-Zylberbaum buď odešel do důchodu nebo zemřel. Experiment však lze snadno zopakovat. (1/119)

Odkazy

(1) Playfair, Guy Lyon: Telepatie mezi blízkými. Výzkum začíná u dvojčat. Elfa, Praha 2006, Playfair, Guy Lyon – http://en.wikipedia.org/wiki/Guy_Lyon_Playfair, http://newsvoice.se/2007/07/15/parapsychology-the-forbidden-research/
(2) David Lykken – http://en.wikipedia.org/wiki/David_T._Lykken
(3) Lawrence Wright – http://en.wikipedia.org/wiki/Lawrence_Wright
(4) Jacobo Grinberg Zylberbaum – http://karensinsight.com/What_s_Possible___2.html, http://sustainedaction.org/Explorations/professor_jacobo_grinberg.htm
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/David_Bohm

Pokračování