Psychologické operace informační války: perspektivy
Při urovnávání konfliktů a krizí bude zaujímat stále významnější místo informační válka, v níž budou hlavní roli hrát psychologické operace.
V rozpracování psychologických operací nejdále pokročily příslušné vojenské útvary v USA a Německu, které už dnes disponují digitálními technologiemi a speciálními software schopnými účinně zasahovat do souboje médií.
Jedním z hlavních nových úkolů vojenských operací NATO je podle jeho platné Strategické koncepce provádění mírových misí, zejména pak zadržování násilí (peacekeeping) a nastolování míru (peacemaking). Významným doplňkem jejich strategie, kdy je hrozba použití síly kombinována s diplomatickým, ekonomickým a právním nátlakem, jsou informační operace.
Všeobecně platí, že použití síly by mělo být poslední možností, jak si vynutit mír. Stalo se tak např. v případě kosovské krize, kdy selhaly všechny ostatní nástroje. Ideální však je, aby tato hrozba zůstala pouze nátlakovým prostředkem. Její realizace může být totiž kontraproduktivní, neboť s sebou vždy nese riziko, že vyvolá další spirálu násilí s nepředvídatelnými důsledky. V úsilí, aby ke skutečnému nasazování síly nemuselo docházet, mohou sehrát rozhodující roli právě nástroje informační války.
Za složky informační války jsou zpravidla považovány:
– válka vědomostí (knowledge-based-warfare),
– válka velení, řízení a spojů (C3W),
– elektronická válka (EW),
– zpravodajská válka (IW),
– počítačová válka,
– psychologická válka,
– ekonomická válka (ekonomická rozvědka),
– politická a diplomatická válka
Informační válka a psychologické operace: americká zkušenost
Podle platných západních doktrín jsou psychologické operace v rámci informační války definovány jako plánované komunikační akce zaměřené na auditorium, které se skládá výhradně z nepřátelských politických sil, obyvatelstva pod jejich kontrolou či obyvatelstva neutrálního. Tím se psychologické operace zřetelně odlišují od operací „public relations“ (PR).
V USA jsou psychologické operace (Psyops) součástí „války velení a řízení“ (Command and Control Warfare), která je považována za vojenský aspekt informační války. Opírají se o velmi jasnou vševojskovou doktrínu psychologických operací (Joint Doctrine for Psychological Operations z 10.7.1996 – JDPO), která dále zahrnuje:
– bezpečnostní operace,
– elektronickou válku,
– fyzické ničení prostředků velení a řízení,
– válečná lest bránící protivníkovi zasahovat skutečné cíle.
Tato doktrína byla významně posílena za války v Perském zálivu, i když USA důsledně rozvíjely své síly „psyops“ už od konce 2. světové války. Ze dvou souběžných misí, které JDPO zohledňuje (boj proti východnímu bloku a podpora vojenských nasazení v menších konfliktech), nabyla po skončení studené války a rozmnožování regionálních konfliktů rozhodujícího významu ta druhá. JDPO velmi jasně odlišuje psychologické operace od zpráv tisku a jiných médií. Proto je přísně zakázáno, aby jednotka „psyops“ používala média, např. CNN, a zveřejňovala tak svá poslání určená cílovému auditoriu.
Operačním srdcem „psyops“ je Velení psychologických operací a civilních záležitostí, které je součástí Velení zvláštních sil. Má asi 4000 příslušníků rozdělených mezi 4. skupinu psychologických operací (4th Psychological Operation Group), jednotku vojáků činné služby o síle 1500 příslušníků a dvě záložní skupiny. Vysílací prostředky se člení na prostředky pozemní a vzdušné. Důležité je Programovací středisko psychologické války TV-T5 (TV-T5 Psychological Warfare Programming Center), tvořené stanicemi pro programování a vysílání audiovizuálních programů. Jako systém pro expediční síly bylo TV-T5 rozvinuto během války v Perském zálivu, kde vysílalo program Hlas Zálivu (Voice of the Gulf). V poslední době se k tomu přidalo lehčí SOMS-B, sestávající z televizních a rozhlasových vysílačů na vozidlech Hummer. Sílu amerického potenciálu symbolizuje šest letounů „EC-130H Commando Solo“ (palubní studio rozhlasového a televizního vysílání), připravených k akci z výšky. „Psyops“ se uchylují také k méně sofistikovaným metodám: shazování letáků, tlampače na vrtulnících, na vozidle či na zádech člověka.
Tyto nosiče jsou kombinovány s pomocnými nástroji pro výrobu sdělení, opírajícími se o informatiku a příslušné databáze POAS (Psychological Operation Automated System) a PMIS (Psyop Management Information Subsystem). Ty umožňují uspořádat sdělení, text a obrazy podle cílového auditoria a opravovat je v souladu s pozorovanými reakcemi. Všechny uvedené systémy se v současné době modernizují. Brzy budou dodány nové letouny „EC-130J Commando Solo“. Jednotky „psyops“, včetně uvedených „Commando Solo“, budou navíc napojeny na satelitní systém „Digital Video Distribution System“, aby mohly chytat na válčišti programy určené k vysílání v reálném čase.
Jako doplněk pozemních prostředků psychologických operací poskytuje nasazení letounů pro informační válu a „psyops“ zřejmé výhody. Jde zejména o rychlost přesunu ke vzdálenému válčišti a o rozsáhlost zóny pokrytí. V dnešní době jsou k podobnému způsobu boje nejuspokojivěji vybaveny vzdušné síly USA, které mají k dispozici právě letouny „6EC-130-E Commando Solo“ a „14EC-130H Compass Call“.
„Commando Solo“ má na své palubě televizní a rozhlasové studio obsluhované 5 operátory. Může blokovat nepřátelské vysílání, vysílat předtočené programy, přenášet programy vysílané ze země v reálném či odloženém čase, nebo také zajišťovat přímé přenosy. V užívání telekomunikačních prostředků amerických vzdušných sil má nepříteli zabránit „14EC-130H Compass Call“, letoun C-130 zaměřený na rušení vojenských spojů a proniknutí do rozhlasových sítí.
Na vlastních ofenzivních elektronických letounech, které mají kumulovat úkoly „Commando Solo“ a „Compass Call“, pracuje i Francie. Jedna z pracovních hypotéz předpokládá použití článků z letounů „Transall Astarte“ po jejich stažení z jejich původního poslání v rámci útočné síly. Tak se bude moci francouzský potenciál srovnat s americkým a posílit evropský pilíř NATO ve strategické oblasti informační války.
Psychologické operace v Evropě: 950. prapor Bundeswehru
Německo si vzhledem ke svému postavení v Evropě zachovalo potenciál psychologického nasazení i přes velký význam připisovaný této zbrani za Hitlera. Specializovaný, pozdější 950. prapor byl obnoven ihned při vstupu Německa do NATO v roce 1955. Německé psychologické operace se přizpůsobily zásadám demokratické země a úkolům, které plní Bundeswehr, tj. zejména potřebám mírových operací. Proto se psychologické operace v Německu od konce 80. let oficiálně označují jako „operační informace“. To mělo oslabit jejich někdejší negativní obraz a neutralizovat kritiku pacifistických kruhů.
950. prapor Bundeswehru (OpInfo Bataillon 950) sestává ze 700 mužů, jejichž počet se může zvýšit v době krize až na 1000. Je dislokovaný nedaleko Bonnu a jeho úkolem je zajišťovat psychologické operace taktické a na válčišti. Strategická úroveň zůstává záležitostí politiky.
Význam německých psychologických operací vzrostl po roce 1992, kdy Ústavní soud odstranil překážky pro nasazení Bundeswehru v zahraničí. To se potvrdilo při německé účasti na operaci v Somálsku „Restore Hope“. Prostředky 950. praporu se nadále rozvíjejí, včetně nové doktríny zpracované v souladu s doktrínou NATO. 950. prapor má roty specializované na audiovizuální techniku, uvádění do provozu „shelters radio FM“ a vydávaní papírové podpory s fixními i mobilními výrobními prostředky. Prapor zajišťuje rovněž expertizy „psyops“ prostřednictvím svého výzkumného odboru, který spolupracuje s univerzitními odborníky. Má také informatické středisko se satelitními spojeními podle vzoru amerického POAS.
Díky svému 950. praporu je dnes Německo v oblasti psychologických operací nejpokročilejším státem v Evropě. Z tohoto titulu je i aktivním účastníkem informační kampaně v Bosně zahájené po podepsání Daytonských dohod.
Výzkumné a vývojové práce
Západní spojenci sice prokázali značnou zkušenost s psychologickými operacemi při všech nedávných nasazeních (např. v Perském zálivu, na Haiti, v Somálsku, na Balkáně), zároveň se však ukázalo, že nedostatky trpí zejména zpracovávání cíleného sdělení. Francie na to reagovala výzkumem a vývojem, o němž se poprvé zmínila již v říjnu 1998. V současné době se ve firmě „Thomson CSF Communication“ realizují na popud francouzské Hlavní zbrojní zprávy (DGA) čtyři takové projekty:
– „Perelman“ jako systém počítačové podpory při argumentaci v operační komunikaci, který umožňuje bezpečněji přesvědčit auditorium na základě jeho znalosti (v říjnu 1998 nazvaný „projekt Protagoras“);
– „Schopenhauer“ jako systém počítačové podpory při vyvracení nepřátelských argumentů, opírající se o nástroje systematického popírání protivníkovy propagandy;
– „Isocrate“ jako systém počítačové podpory při detekci dezinformace, umožňující vyjevit inkoherence v datech, v hlásané vyváženosti a správnosti protivníkových argumentů;
– „Gorgias“ jako systém počítačové podpory při vytváření rozčarování za účelem studování účinných strategií pro vyvracení přesvědčení protivníka.
Nové studie
Projekt „Sun’c“
Velení vojenských operací bude při plánování a koncepci psychologických manévrů (v rámci budoucích systémů C3I) disponovat příslušnou počítačovou podporou umožňující vytvářet postupy mystifikace, dezinformace, klamání a rozčarování. Tyto válečné úskoky povolené Ženevskými úmluvami budou moci být předem simulované, aby pak mohlo velení upravovat konečné koncepce v souladu s nejnovějšími poznatky o spřátelených a nepřátelských silách. Simulace těchto válečných úskoků budou postaveny na technice „válečných her“.
Projekt „Husserl“
Tento projekt se týká vytváření základen pro údaje psychologického charakteru a získané z podpůrného software umožňujícího pochopit způsob, jakým vnímá „realitu“ obyvatelstvo vystavené sdělením „psyops“. Zdá se, že americký POAS je pro tento účel příliš těžkopádný a že by jej bylo možno jen stěží spojovat s počítačovou podporou. Totéž platí o počítačových prostředcích Bundeswehru z 950. praporu. Informace obsažené v těchto systémech pokrývají prostředí cílového auditoria (zeměpis, dějiny, komunikace, kultura, věda a technologie, komunikační prostředky, sociální podmínky, vláda a politikové, vztahy se zahraničím, bezpečnostní síly), politickou dynamiku (dělba moci, vztahy mezi institucemi, nátlakové skupiny…).
Podle Chaima Perelmana je totiž auditorium charakterizováno spíše způsobem, jakým hierarchizuje své „hodnoty“, a proto dokonce i dobře konstruované politické a sociální informace nejsou pro vypracování přesvědčivých argumentů dostatečné, nebo jsou dokonce téměř zbytečné.
Na hierarchii hodnot stavějí argumentaci vedoucí k určité volbě a jejímu opodstatnění i nejpokročilejší univerzitní práce. Jsou na tom založeny např. francouzské práce na systémech počítačové podpory hledání přesvědčivé argumentace, která je pro informační válku a psychologické operace nezbytná. Vymanit se z ní bude znamenat hledání nové argumentace (a připuštění jiných hodnot). Můžeme např. vydělovat abstraktní hodnoty (spravedlnost, pravdivost, ctnost) a hodnoty konkrétní (vlast, živý tvor…). Proto budeme odlišovat hierarchie konkrétních hodnot (Bůh>lidé>zvířata) a hierarchie abstraktních hodnot (správný>užitečný).
Auditorium vystavené „produktu psyops“ je tedy více než hodnotami, které uznává, charakterizováno způsobem, jímž jsou tyto hodnoty hierarchizovány. Navíc se způsob, jakým cílové auditorum vnímá události, a tedy sdělení „psyops“, liší v závislosti na různých faktorech, např. na prožitku jedinců a jejich zaměřenosti. Sdělení tak musí být zpracována v souladu s tím, jak může „realitu“ vnímat obyvatelstvo ve víru událostí.
Vnímání skutečnosti je předmětem vědy zvané fenomenologie, kterou založil Edmund Husserl. Podle této vědy je třeba se zdržet uspěchané interpretace získané informace a bez jakéhokoliv předsudku se pustit do analýzy toho, co objektivně vnímáme. Za těchto podmínek je možné uvažovat o matematické formalizaci fenomenologie vnímání a tedy o realizovatelnosti software pro vytváření sdělení „psyops“.
Zohlednění etiky při krizovém managementu a její matematické modelování
Etika války a mírových operací je dnes ve středu pozornosti strategických úvah a dostává se i do paradigmatu „informační války“. Spočívá v souboru norem respektovaných protivníkem. Některé normy mohou být respektovány všeobecně, jiné jen některými účastníky, jiné jsou platné jen poté, co je vydá dané velení pouze pro určité komando. Existují i normy platné jen za určitých podmínek: některých zbraní lze např. použít jen tehdy, použije-li je protivník.
O matematickou formalizaci etiky se pokoušel Spinoza, který k tomu už v 17. století použil techniky geometrického důkazu. Podpora řešení morálních dilemat byla formalizována ve 20. století v USA. Dnes se zdá, že podpůrný integrovaný počítačový systém pro přijímání vojenských rozhodnutí by mohl být realizovaný kolem roku 2010. Tak budou moci být formalizovány i klasické problémy válečné etiky.
Podle L’Armement, 2000, č.69, str. 104-111.
–mhá-
31.7.2000
