Po čtyřicítce začíná mozek usychat

U 85 letých může být už jen tolik bílé hmoty, jako u 7 letého dítěteJak stárne lidský mozek, co v něm probíhá – to prozkoumali vědci ze Stanfordské univerzity.

Udělali CT u 102 dobrovolníků ve věku od 7 – 85 let. Zjistili, že změny související s věkem mají vliv především na takzvanou bílou hmotu – neuronová vlákna – axony, což jsou jakési „dráty“, které propojují neurony navzájem. (1)

Podle vedoucího výzkumu profesora Briana Wandella (2), různé části mozku, degradují v průběhu let různými způsoby. U některých lidí se množství bílé hmoty snížilo mnohem rychleji než u ostatních. Například, v oblastech, odpovědných za vzdělání, je ztráta maximální. A minimum ztrát je v oblastech souvisejících s kontrolou pohybu.

Nejvíce bílé hmoty mají lidé ve věku 30 až 50 let. V průměru, jak vědci zjistili, degradace začíná kolem čtyřicítky. A v 85 letech zůstává bílé hmoty tolik, jako u 7 letého dítěte.

Vědci vysvětlují: naše experimenty nebyly uskutečněny proto, aby ukázaly, že stárnutí je špatné. Cílem bylo zjistit, jaký stav mozku je normou pro konkrétní věkové skupiny, se zřetelem na změny normálního vývoje.

Obr. Oblasti mozku, ve kterých jsou patrné oblasti úbytku bílé hmoty v závislosti na věku. Červené oblasti jsou místa nejvýznamnějších změn, modré – minimální.

Starší lidé sice myslí pomalu, ale jsou schopni produkovat skvělé myšlenky

Bílá hmota zabírá asi polovinu mozku. Úbytek jejího objemu v průběhu let nevede ke katastrofálnímu úpadku inteligence. Koneckonců, neurony, které tvoří šedou hmotu – tedy základ inteligence, nemizí, a ta tedy není ovlivněna.

Degradace bílé hmoty u starších lidí způsobuje zpomalení přenosu nervových impulsů z neuronu do neuronu, prováděné axony. Výsledkem je, že čas potřebný pro rozhodnutí, se prodlužuje. Ale na rozhodnutí se nic nemění. Může být i geniální.

Jednou za měsíc jsou ženy moudřejší

Belinda Pletzer (3) a její rakouští kolegové na univerzitě z University v Salzburgu v Rakousku, po celé měsíce skenovaly mozky žen tomografem.

A zjistili, že i mozek se mění v průběhu menstruačního cyklu. Konkrétně, při ovulaci, když žena je nejvíce náchylná k otěhotnění. V tomto okamžiku se některé oblasti zvětšují až o 2 procenta. (4)

Například přibývá více šedé hmoty (5). Zejména v těch oblastech mozku, které jsou zodpovědné za orientaci v terénu, identifikaci osob a subjektů. Žena je celkově moudřejší.

Podle rakouských vědců na počátku evoluce toto periodické zatížení mozku během ovulace umožnilo samicím si lépe vybrat samce. Tedy – vybrat si nejvhodnějšího otce svých dětí. Zdá se, že tato funkce se zachovala až dodnes.

Nicméně, jak zdůraznila Belinda, účinek je krátkodobý. Po ovulaci hmotnost mozku opět klesá. Až do další „intelektuální exploze.“

Odkazy

(1) http://cs.wikipedia.org/wiki/B%C3%ADl%C3%A1_hmota
(2) https://web.stanford.edu/group/vista/cgi-bin/wandell/
(3) http://www.uni-salzburg.at/index.php?id=62357
(4) http://www.newscientist.com/
(5) http://cs.wikipedia.org/wiki/%C5%A0ed%C3%A1_hmota