Smrtící přeludy
Může se to stát každému. Dnes prožívá pohodový život, ale zítra zaslechne neznámé hlasy.
Svět se stane nepřítelem. Nejednou může dohnat člověka k tomu nejhoršímu.
Některé přeludy mohou vést až k vraždě. Jistý Herbert Mullin (1) byl přesvědčen, že je schopen zabránit zemětřesením, jedině když bude zabíjet. Zabil celkem 13 lidí. Diana Dialová (2), knihovnice z Texasu a matka dvou dětí, se domnívala, že ji pronásledují nacističtí zabijáci. Jednoho z domnělých pronásledovatelů zabila. Těžká drogová závislost nastartovala u Erika Beishlina z Missouri paranoidní fantazie, které ho dovedly k vraždám. Počet jeho obětí není znám.
Tyto případy spojuje jeden symptom. Přeludy. Hluboce usazené falešné představy postavené na zkresleném vnímaní. Mezi tyto „zlé“ činy však nelze dát jednoduše rovnítko.
Doktor Michael H. Stone (3) je profesor klinické psychiatrie na univerzitě v americké Columbii. Jeho specializací jsou poruchy osobnosti. K tomuto tématu publikoval více než 200 odborných článků a 10 knih. Je autorem Stupnice zla (4), která má pomoci zařadit pachatele násilných trestných činů tak, aby se snáze určovala jejich společenská nebezpečnost a aby bylo v budoucnu možno odhalit potenciálně nebezpečné jedince. Čím je chování zločince zavrženíhodnější a jeho uvažování racionálnější, tím výše se umístí na jeho stupnici zla. Schizofrenie zvyšuje pravděpodobnost agresivního chování. Ale zločinci posedlí přeludy zaujímají na stupnici malou část. Dr. Stone rozlišuje mezi těmi, kteří jsou postiženi šílenstvím, a těmi, kteří ke svému postižení přispěli vlastní vinou. Aby je mohl zařadit, musí sledovat vývoj jejich nemoci. S televizní společností Discovery vytvořil pořad Most Evil (5), zabývající se pachateli násilných trestných činů, známými psychopaty a fanatiky.
V roce 1973 byli nalezeni čtyři mrtví mladí táborníci. Styl provedení: Poprava zastřelením. Tito čtyři zabití patří do série třinácti vražd, která zahrnuje tak nesourodé typy, jako je stopařka, kněz a matka s dítětem. Vyšetřovatelé narazili na velmi nepravděpodobného podezřelého. Bývalý vynikající student, kterému spolužáci udělili titul „zrozen k úspěchu“. Na první pohled postrádaly zločiny Herberta Mullina jakoukoli spojitost. Pro něj však měly perfektní smysl. Mullin věřil, že dostává telepatické pokyny, které ho instruují k zabíjení, jež má zachránit tisíce dalších životů. Jak se stal z nadějného studenta nemilosrdný vrah?
Mullin se narodil do běžné rodiny 18. dubna 1947. Jeho otec byl veterán z druhé světové války. Byl přísný, ale svoji rodinu měl rád. Herbert byl na střední škole oblíbený a hodlal se stát inženýrem. Pak došlo k neštěstí. Jeho nejlepší kamarád zemřel při autonehodě. Mullin vytvořil pro něj svatyni a začal se zaobírat reinkarnací. U lidí s dispozicemi k duševním chorobám může podobná stresová situace tuto nemoc nastartovat. To byl zřejmě i Mullinův případ. V roce 1968 odešel z univerzity a začal brát halucinogenní drogy. Zapojil se do protestů proti válce ve Vietnamu a vstoupil do řad protiválečných aktivistů, což zklamalo jeho otce. V té době se začal podivně chovat. Při obědě začal zrcadlově opakovat pohyby manžela své sestry. Krátce nato mu byla diagnostikována schizofrenie a byl hospitalizován. Vyhlídky na uzdravení byly mizivé.
Schizofrenie je nemoc, která postihuje zhruba jedno procento lidské populace. Jde o biologické postižení mozku, které nemocným ubírá schopnost racionálního uvažování.
Pomocí metody magnetické rezonance pozoroval profesor Paul Thomson (6) z univerzity v Los Angeles mozky 12 schizofreniků po dobu pěti let. Jejich pozorování začalo krátce poté, co u nich byla nemoc objevena. Postižení přicházeli rychle o mozkovou tkáň. Během pěti let se zasažení rozšířilo ze zadní části mozku do předních laloků, které mají poznávací funkci. Zde se dělá pořádek ve všem, co přijímají smysly. Bez nich nejste schopni rozpoznat, co se kolem vás děje. Frekvence přeludů se zvyšuje a může vést k paranoie a změnám v chování.
Mullinovo další chování kopíruje vliv šířící se schizofrenie. V roce 1971 začal slyšet hlasy a začal podezírat kamarády, že mu vymyli mozek. Mullin se ostříhal a začal trénovat box. Měl pocit, že dostává telepaticky tajné informace. Jako většině schizofreniků mu přestal dávat svět smysl a začal spojovat naprosto nesourodá fakta, která mu měla pomoci ho pochopit. Při studiu života Alberta Einsteina narazil na šokující fakt. Smrt vědce a masivní zemětřesení v San Francisku roku 1908 připadá na stejný den – 18. duben – Mullinovy narozeniny. Zemětřesení se stalo Mullinovi novou obsesí. Začal studovat seizmografii. Jeho nemocný mozek dospěl k podivnému závěru. Katastrofě se dá zabránit obyčejnou vraždou.
Dne 13. října 1972 utloukl bezdomovce baseballovou pálkou. O něco později zastavil stopařce, kterou ubodal, tělo odvezl do lesa, kde z něj vyvrhl vnitřnosti a rozvěsil po stromech. Když bylo nalezeno, policie přisoudila vraždu omylem jinému sériovému vrahovi, který v této oblasti tehdy působil. Na Dušičky se Mullin vydal do kostela, kde ubodal kněze na příkaz imaginárního hlasu svého otce. V této době na něj ještě nepadlo žádné podezření. Všechny vraždy provedl ve fázi vrcholného pokřivení vnímání reality. Když se jeho stav zlepšil, začal si uvědomovat své činy, avšak stále cítil povinnost vraždit, aby zabránil zemětřesením.
Našel řešení. Když se dostane do Vietnamu, bude moci zabíjet a chránit tak lidi. Námořnictvo ho však odmítlo kvůli drogové minulosti. Mullin byl zdrcen a vinil svého kamaráda Jima Gianeru, který mu prodával drogy. Mullin ho vyhledal a zabil. V té době už slyšel hlasy, které ho žádaly, aby vraždil. Mullin neváhal a zabil dalších sedm lidí, 13. února 1973 zabíjel naposled. Za bílého dne a před několika svědky zastřelil muže, který zaléval trávník. Netrvalo dlouho a Mullin byl zatčen. Bylo to jen čtyři měsíce poté, co začal své řádění. Dnes si odpykává doživotní trest ve věznici v Mule Creek. Dr. Stone při zařazení Mullina do své stupnice musel přihlížet k brutalitě vražd, duševní chorobě a hlasům, které Mullinovi přikazovaly vraždit. Po zvážení všech okolností ho zařadil do skupiny 13.
Šalebné hlasy a zvuky jsou typickým symptomem schizofrenie. V extrémních případech mohou vyvolat nebezpečnou akci. Odkud se však tyto hlasy berou? Neuroložka Judy Fordová (7) z Yaleské univerzity studovala mozky 24 schizofrenních pacientů a 24 zdravých lidí. EEG prozradilo, že 150 milisekund před tím, než promluvíte, vám mozek řekne: Jdeme na to, teď uslyšíš svůj vlastní hlas, který nepřichází z venku. U lidí se schizofrenií nebyla tato mozková aktivita detekována. Fordová se domnívá, že schizofrenik není schopen rozeznat mezi vzpomínkami, náhodnými asociacemi a myšlenkami a běžnými hlasovými vjemy.
Mullin nebyl jediný vrah, kterého mučily hlasy. Ed Gein slyšel hlas své mrtvé matky a myslel si, že ji může oživit. Z novin vystřihoval smuteční oznámení a prolézal hřbitovy, kde sbíral části lidských těl. Těmi si postupně zdobil dům, a dokonce si z lidské kůže šil oblečení. Nakonec zabil dvě ženy, o nichž tvrdil, že mu připomínaly mrtvou matku. Doktor Stone vzal v úvahu Geinovu nepříčetnost a zařadil ho do kategorie 13.
Richard Chase (8), známý také pod jménem Sacramentský upír, slyšel hlasy, které mu říkaly, že umírá. Aby se udržel naživu, musí pít krev. Nejdříve zabíjel zvířata a pil jejich krev. Později se zaměřil i na lidi.
Zabil jich šest včetně těhotné ženy a matky se synem. S ohledem na brutalitu, se kterou vraždy prováděl, ho dr. Stone umístil do skupiny nad Geina na úroveň 17.
Gary Heidnik (9) věřil, že slyší boží hlas. Nařizoval mu, aby zřídil vlastní církev, kde se jmenoval biskupem. Smyslem jeho kongregace mělo být zalidnění světa jeho dětmi. Unesl šest žen, které uvěznil ve sklepě svého domu a celé dny je znásilňoval a mučil. Když neotěhotněly, tak je zabil. Heidnikův promyšlený plán a mučení ho staví daleko mimo všechny ostatní vrahy trpící přeludy. Dr. Stone ho dal na samý vrchol své stupnice – do kategorie 22. Nemilosrdní zabijáci jako on nás ohromují svou krutostí. Ale ti, kteří nám připraví šokující překvapení, nemusí vždy patřit mezi nejhorší vrahy.
12. června 1997 v texaském Austinu volá na nouzovou linku policie Diana Dialová, matka dvou dětí, aby oznámila vraždu. Jen před několika minutami zabila svého spolubydlícího. Zatímco ležel v tratolišti krve, uvařila kávu a čekala na příjezd policie. Jak se stane z milující matky bezcitná vražedkyně? Odpověď hledejme v její minulosti. Jako dítě byla Diana Skidmoreová milá dívka. Vzala si svého dlouholetého přítele, se kterým měla dva syny.
V roce 1979 však potratila a její mysl se rozdvojila. Trauma u ní vedlo ke vzniku mentální choroby. Diana začala trpět úzkostnými stavy a měla utkvělý dojem, že ji pronásledují nacisti. Byla jí diagnostikována schizofrenie. Diana odmítla brát léky. Její stav se začal zhoršovat. Přiměla své syny, aby nosili náramky s rolničkami, které měly odradit nacistické agenty, aby jim ublížili. Po rozvodu a odchodu od rodiny se začala domnívat, že spolupracuje s CIA na pátrání po nacistických špionech. Svého spolubydlícího podezírala z napojení na nacistické organizace. Aby poukázala na jeho činy, pustila se do psaní udání, která rozesílala známým i úřadům. Za den byla schopna napsat až dvacet dopisů.
Když na její volání o pomoc nikdo neodpověděl, její stav se začal zhoršovat. Domnívala se, že ji spolubydlící chce otrávit a že pomalu umírá. Z obav, že zabije její děti, vstoupila 12. června do společné kuchyně, namířila na Ferrise pistoli a stiskla spoušť. Později sepsala nesourodé tajemné doznání, které ukázalo závažnost jejího onemocnění. Dialová byla obviněna z vraždy a odsouzena na 60 let do vězení. Stone, který s ní mluvil, byl překvapen, jak složitý systém přeludů si dokázala vytvořit, aby vysvětlila své chování.
Její mysl neustále produkuje nepravděpodobné teorie. Ani jedna z jeho otázek ji nedokázala zaskočit. „Ve své praxi jsem se nikdy nesetkal s člověkem tak silně pohlceným přeludy,“ poznamenal dr. Stone. Vlivem tohoto komplexního přeludu ji zařadil do skupiny 7.
Při posuzování vrahů trpících přeludy se doktor Stone setkal s jejich zkresleným vnímáním a pokřiveným myšlením, které se objevovalo často bez varování. Ti nejhorší vrazi s přeludy však chodí svému šílenství vstříc. Jsou to systematičtí predátoři.
Takový je i Eric Beishline (10). V roce 1993 bylo jasné, že Eric je paranoidní. Věřil tomu, že je pronásledován. Příčina jeho stavu ho však odlišuje od ostatních.
Jako dítě byl bystrý chlapec. Ve dvanácti letech byl vyloučen ze školy kvůli kouření marihuany. V osmnácti byl závislý na kokainu. Už v mládí vykazoval psychopatické sklony. Lhal, pohrdal ostatními a byl vznětlivý. Přitom dokázal dělat dobrý dojem. Získal místo pojišťovacího agenta a záhy se stal velmi úspěšným při sjednávání smluv. Více peněz znamenalo více kokainu. Jeho drogová závislost však jen přiživila jeho paranoiu. Nákladnost jeho závislosti ho donutila uzavírat falešné smlouvy. Beishline začal mít vtíravý pocit, že je svými pronásledovateli monitorován na každém kroku a ve zdech má odposlouchávací zařízení. „Beishlinovy přeludy jsou očividně spjaté s jeho závislostí,“ vysvětluje dr. Stone a dodává, „dlouhé nadměrné užívání tvrdých drog může způsobit přetrvávající paranoidní a schizofrenní stavy.“
Když Beishlinovi odmítla jedna ze starších žen podepsat smlouvu, vnikl násilím do jejího domu, uspal ji chloroformem a pak udusil a okradl. Policie později objevila peněženku zavražděné v jeho autě. Beishline byl zatčen a obviněn. Vyšetřováním vyšly najevo další dvě podobné vraždy. Celkový počet jeho obětí však zůstává nejistý. Používat drogovou závislost jako polehčující okolnost považuje dr. Stone za nesmysl. Vědomé užívání jen prohlubuje zákeřnost. Beishline byl uznán vinným a odsouzen na doživotí. Při zařazování do stupnice posuzoval Stone Beishlinovu mysl, motivy a provedení zločinů. Stejně jako u Mullina a Dialové byla jeho mysl zatemněna přeludy. Na rozdíl od nich si je však přivodil Beishline sám užíváním drog. Jeho činy byly plánované a rozmyšlené. Proto ho Stone zařadil do kategorie 16.
Odkazy
(1) http://en.wikipedia.org/wiki/Herbert_Mullin
(2) http://krazykillers.wordpress.com/2013/10/31/delusional-diana-dial-dialled-d-for-death/
(3) http://www.personalitystudiesinstitute.com/who_we_are_profiles_new.php?pid=19
(4) Stupnice zla
Kategorie 1 až 11stanovují zlé činy, které však nespáchali zlí lidé. Kategorie 12 až 22 stanovují zlé činy vykonané zlými lidmi.
1. Ti, kteří zabili v sebeobraně a nevykazují psychopatické rysy. Případy nezahrnují vraždu.
2. Žárliví milenci, kteří navzdory egocentrismu a osobnostní nezralosti nejsou psychopati. Zločiny z vášně.
3. Dobrovolní komplicové vrahů; vyšinutí jedinci se sklony k impulzivnímu jednání se známkami antisociálního chování.
4. Ti, kteří zabili v sebeobraně, ale chovali se k oběti velmi provokativně.
5. Zoufalí, traumatizovaní lidé, kteří zabili příbuzné nebo jiné lidi, kterými byli zneužíváni. Bez známek psychopatického chování a svých činů litují.
6. Impulzivní, ukvapení vrazi beze stop psychopatie
7. Vysoce narcisistní jedinci, ne zřetelně psychopatičtí jedinci, avšak s psychotickými základy, kteří zabili „své milované“ ze žárlivosti nebo kvůli rodinným problémům.
8. Nepsychopatičtí jedinci, kteří zabijí ve vzteku, jsou-li vyprovokováni.
9. Žárliví milenci se zjevnými psychopatickými rysy.
10. Ti, kteří zavraždili lidi, o kterých se domnívali, že zkřížili jejich plány (např. svědci). Egocentrici, ne však naprosto psychopatičtí.
11. Psychopatičtí vrazi lidí, kteří jim zkřížili plány, své činy obvykle předem nepromýšlejí.
12. Psychopati toužící po moci, kteří vraždí, když jsou zahnáni do kouta.
13. Vrazi s nedostatečně vyvinutou a vznělivou osobností s psychopatickými rysy.
14. Bezcitní sebestřední psychopatičtí úkladní vrazi.
15. Vrazi páchající chladnokrevné vražedné řádění nebo vícenásobné vraždy.
16. Psychopati páchající různé zvrácené činy, které mohou zahrnovat i vraždu.
17. Sexuálně perverzní sérioví vrazi. U mužů je primárním motivem většinou znásilnění a zabití slouží k zametení stop. Mučení nebývá primárním motivem.
18. Mučící vrazi. Vražda je hlavním motivem (nebo je páchána, aby se zabránilo odhalení) a následuje po mučení, které nebylo úmyslně prodlužováno.
19. Psychopati, které vzrušuje terorizování, utiskování, porobení, zastrašování a znásilňování, ne však zabití.
20. Psychotičtí mučící vrazi. Mučení je hlavním motivem.
21. Psychopati zcela zaujatí extrémním mučením, kteří však nikdy nezabili.
22. Psychopatičtí mučící vrazi, u nichž je hlavním motivem mučení.
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/Most_Evil
(6) http://people.healthsciences.ucla.edu/research/institution/personnel?personnel_id=45368
(7) http://psych.ucsf.edu/faculty.aspx?id=2472
(8) http://en.wikipedia.org/wiki/Richard_Chase
(9) http://en.wikipedia.org/wiki/Gary_M._Heidnik
(10) http://www.leagle.com/