Mimosmyslové vnímání

Zapomenuté schopnosti naší mysli? * Šestý smysl chce klid * Zná náš mozek cestu mimo čas a prostor?

Mimosmyslové vnímání je souhrnný termín, pod nějž jsou zahrnovány takové nevysvětlitelné jevy jako telepatie (schopnost číst v mysli druhého člověka či přijímat jím vyslané myšlenky) či prekognice (předtucha budoucnosti). Vědce dosud nejvíce zaujala telepatie. Ve starých kulturách se telepatie údajně používala běžně. Před důležitými rozhodnutími u indiánských kmenů šaman navazoval telepatické spojení s kmeny okolními. Indiánský kmen Čejenů má pro řeč a telepatii ve svém jazyce jediný pojem. Telepatie podle Čejenů je řečí pravé mozkové hemisféry, kdežto mluvená řeč pochází z hemisféry levé. Moderní věda skutečně prokázala, že pravá mozková hemisféra je vyhrazena citovému vnímání a intuici, zatímco levá racionalitě a logice.

Jean Cocteau kdysi vyprávěl historku, kterou zažil jeho přítel v Andalusii, kde zkoumal telepatii u primitivů. V této oblasti byl zaznamenán zvyk, že ženy ve vsi, když se chtěli spojit se svými muži ve městě, šly ke stromu, do kterého namluvily vzkaz. Muži pak k údivu univerzitního badatele po návratu do vsi potvrdili, že přijali tyto vzkazy, a nepřišlo jim na tom nic divného.

Badatel se ptal místní ženy, proč chodí namlouvat své vzkazy do stromu a ta mu odpověděla, že to dělá proto, že je chudá. Kdyby měla peníze, koupila by si prý telefon. Nechápala, proč profesorovi přišla tato schopnost tak úžasná, když sám používá daleko zázračnější přístroje. Je mimosmyslové vnímání univerzální schopností, která byla vlastní člověku v přírodním stavu, a která zakrněla až s vývojem civilizace? Tomu by odpovídaly výsledky výzkumu dr. Ernesta Spinelliho (1), který za pomoci metod, o nichž si ještě povíme, dospěl k názoru, že nejvyšší schopnost přijímat mimosmyslové zprávy mají malé děti. S věkem pak tato schopnost klesá a kolem osmi let se nakonec většinou zcela vytrácí. To by znamenalo, že s telepatickými dovednostmi se rodíme všichni, ale postupem času je ztrácíme. Mohou si někteří jedinci tuto přirozenou schopnost uchovat?
Mimosmyslové vnímání potvrzeno?

Nejslavnější výzkumnou metodou v oboru telepatie je test Ganzfeld (2). Jde o metodu, jejímž principem je snaha přimět pokusnou osobu, aby se na telepatický akt maximálně soustředila.

Metodu vyvinul dr. Charles Honorton (3). Na přelomu 60. a 70. let nejprve pracoval jako výzkumník v newyorském institutu Maimonides Community Health Center, kde probíhal mimořádně zajímavý výzkum snů. Badatelský tým se soustředil na určitý obraz, který se snažil vyslat do mysli spící pokusné osoby. Ráno vědci zjišťovali, zda tato osoba měla o vysílaném obrazu sny. Do skončení projektu proběhlo 379 pokusů, z toho 233 bylo podle výzkumníků úspěšných! Tyto výsledky Honortona ohromily a rozhodl se problematikou mimosmyslového vnímání zabývat hlouběji. Na institutu Psychological Research Laboratories v Princetonu pak rozpracoval svůj experiment s názvem Ganzfeld. Základní Honortonovou tezí bylo, že telepatické signály se od běžných signálů, jež přijímáme smyslovými orgány (sluch, zrak…), liší zejména tím, že jsou velmi slabé. Mohou být snadno přehlušeny jakýmkoliv smyslovým vjemem – například hlukem. Právě proto se dařilo newyorskému týmu předávat tolik obrazů ve spánku, neboť tehdy je smyslové vnímání značně potlačeno.

Honorton se inspiroval i praxí hinduistických mystiků v Indii. Meditující mystik se snaží oprostit od všech subjektivních představ. Těsně před dosažením takového očištěného mystického vědomí však do jeho mysli pronikají tzv. siddhi – tedy nechtěné obrazy. Představy pronikající do uvolněné mysli zvenčí, z myšlenkových pochodů jiných lidí. Honorton se domníval, že jde o typ mimosmyslového vnímání. Chtěl dostat pokusné osoby do podobného stavu, do jakého se dostávají mystikové. Do stavu utlumeného vnímání pěti základních smyslů, který se v podstatě blíží normálnímu spánku, ale jedinec přesto zůstává v bdělém stavu. Toho se rozhodl Honorton docílit tak, že zakryl pokusné osobě oči rozpůlenými pingpongovými míčky, které vycpal vatou. Nechal ji posadit do měkkého křesla a pustil jednotvárný uklidňující zvuk připomínající mořské vlny na pláži. Místnost pak byla osvětlena červeným světlem, takže osoba vnímala jen růžovou mlhu bez centrálního bodu. Při tomto nedostatku smyslových podnětů mozek automaticky po chvíli utlumí smyslové vnímání. V tomto momentě výzkumníci v jiné místnosti zvolili jeden z řady 144 obrazů a snažili se ho vyslat do mysli pokusné osoby. Ta se později snažila popsat, jaký obraz se jí při pokusu vybavil. Výsledky byly šokující. Úspěšnost se pohybovala okolo 50 %! Tyto výsledky mělo do dnešní doby potvrdit přes čtyřicet publikovaných vědeckých zpráv z celého světa. To samozřejmě vyvolalo velké diskuse a mnozí se pokusili Honortonovu metodu zpochybnit.

Experiment Ganzfeld si však dnes již získal respekt v širokých odborných kruzích a vědci pomalu začínají počítat s mimosmyslovým vnímáním jako s fenoménem reálným. Ostatně, telepatické experimenty jsou jednoduché a nenákladné. Můžete si je vyzkoušet s přáteli sami doma!

Myšlenkový Internet?

Jiný pozoruhodný muž, biolog Rupert Sheldrake (4), se zase domníval, že klíč k mimosmyslovému vnímání daleko spíše než u lidí leží v říši zvířat. Fascinovali ho například termiti, kteří nemají žádné smyslové orgány a přesto dokáží dokonale kooperovat při budování gigantických hnízd. Zvířata také daleko lépe než my vycítí nebezpečí. Pozoruhodné je, že vycítí nejen nebezpečí přírodního původu, tedy například zemětřesení, ale i bombardování za války! Stejně tak každý zná spoustu historek, jak zvířata dokázala vycítit úmrtí kilometry vzdálené milované osoby. Britská televize učinila zajímavý pokus. Namontovala kameru do bytu majitelky psa. Majitelku odvedl z domu zaměstnanec televize a nebyla předem určena doba jejich nepřítomnosti. Kamera mezitím v bytě zabírala psa. Ten po většinu času spal. Ovšem čtyři vteřiny poté, co televizní pracovník majitelce oznámil, že je čas se vrátit, pes v několik kilometrů vzdáleném bytě nastražil uši a běžel k oknu. Když se pak majitelka s televizním pracovníkem přiblížila autem, začal pes ožívat a radostně poskakovat u dveří. Vzdálenost automobilu byla přesto stále taková, že ho nemohl ani slyšet, ani cítit čichem.

Sheldrake takové jevy chtěl vysvětlit teorií morfogenetických polí. Tvrdí, že okolo každého živého organismu je určité pole, které nemá ani elektrický, ani magnetický charakter. Je to jakási informační banka, kde je uložena paměť celého živočišného druhu (Sheldrake však hovořil i o rostlinách a krystalech). Při pokusech s krysami se zjistilo, že činí-li první generace laboratorních krys v labyrintu asi 250 chyb, než najde východ, dvaadvacátá generace již činí pouze 25 chyb, což je neskutečně rychlý vývoj odporující tradičním genetickým teoriím. Co však bylo nejpozoruhodnější: I krysy v jiných laboratořích na celém světě, od této doby hned napoprvé činily ve stejném labyrintu pouze 25 chyb, ačkoliv zkušenost nemohly získat genetickým přenosem. Jak se k nim tato informace dostala? Sheldrake se domníval, že každý z nás je obklopen čímsi, co by se dalo nazvat kolektivní vědomí. To obsahuje všechny informace, na které jeho druh dosud přišel. Skrze toto vědomí by pak bylo možno napojit se i na aktuální vědomí ostatních členů druhu či jiných živých organismů vůbec.
Na tuto kolektivní paměťovou banku či spíše myšlenkový Internet by se mohli napojit specificky disponovaní jedinci jako například legendární „spící prorok“ Edgar Cayce (5) z USA. Ten upadal do zvláštního stavu, podobného hypnóze, ve kterém diktoval receptury na léky, které vědci objevili po dlouhých letech v laboratoři doslova před několika hodinami, přičemž po probuzení si na nic nepamatoval.

Ovšem tato teorie morfogenetických polí nevysvětluje všechny jevy spojené s mimosmyslovým vnímáním. Tak kupříkladu právě Edgar Cayce ve svém „spánku“ údajně dokázal nahlížet i do budoucnosti. Zdá se, jako by se napojoval nejen na paměťovou banku lidstva, ale i na informační zdroj, který není spoután časovou linearitou! Zdroj, kde je svět „uložen“ jako celek ve své podobě minulé, současné i budoucí. To zní ovšem naprosto fantasticky a neuvěřitelně. Avšak pozor: například moderní kvantová fyzika již popisuje procesy, v nichž je časová linearita porušena. Věda možná začíná předbíhat i naši fantazii.

Odkazy

(1) http://www.counselling.org/training-development/tutors-trainers/professor-ernesto-spinelli/
(2) http://wikipedia.infostar.cz/g/ga/ganzfeld_experiment.html
(3) http://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Honorton
(4) http://en.wikipedia.org/wiki/Rupert_Sheldrake
(5) http://en.wikipedia.org/wiki/Edgar_Cayce

Jan Stern

Archív Sdružení badatelů v psychotronice