Lidské svědomí je skryto za obočím

Byla objevena ta část mozku, která odpovídá za otázku – je správné moje jednání?Anděl a ďábel

Vědci z University v Oxfordu, aniž by chtěli, objevili svědomí a místo, kde se skrývá. Stručně řečeno, nalezli oblast mozku, ve kterém lidé hodnotí své činy. Místo, kde porovnává již provedené činy s těmi, které by mohl udělat v principu. Řeší, zda jsou dobré nebo špatné. Milosrdné nebo bezohledné.

Podle slov vedoucího výzkumu Matthew Rushwortha (1) nalezená místa v mozku se aktivizují pokaždé, když se člověk musí rozhodnout. Včetně těch rozhodnutí, která jsou morální povahy – mezi dobrem a zlem.

Svědomí bylo nalezeno při porovnání lidského mozku s opičím. Tomografické studie 25 dobrovolníků-lidí, ukázalo, že v prefrontální kůře (2) mají poměrně rozsáhlou strukturu, které u opic nejsou.

Vědci rozdělili zkoumané oblasti do 12 částí. Z nich 11 byly totožné u člověka i u opic, spojené s ostatními oblastmi mozku podobným způsobem. Jenže u opic zcela chybí takzvaný ventrolateral frontal cortex (vlFC). A lidé ho mají.

„Je to vydělená struktura mozku, která je jedinečná pro lidi, a odlišuje ho od zvířat,“ řekl Rushworth v článku, publikovaném ve specializovaném odborném časopise Neuron. (3)

U každého člověka jsou dvě tato místa. Jsou umístěna za obočím – z nějakého neznámého důvodu jsou oddělena na protilehlých stranách hlavy. Jakoby na jedné straně byl našeptávající anděl a na druhé straně – ďábel…

V životě, tomu tak ve skutečnosti i je. Vědomě a někdy nevědomě se v nás přou dva hlasy – dobré a špatné. A pak máme nebo nemáme výčitky za to, co jsme udělali. Radujeme se a nebo nás něco trápí. Nebo litujeme ztracené šance. I takové „radosti“ nám, mimochodem, také připravuje ventrolateral frontal cortex.

Navíc se vědci domnívají, že nalezená místa dávají lidem schopnost strategického plánování, nebo schopnost řešit několik problémů najednou. Ale co je nejdůležitější, poskytují příležitost poučit se z chyb – vlastních nebo druhých. Výsledkem je, že lidé chyby zpravidla neopakují. Proč ale někteří to stále neumí?

Podle jedné z nejjednodušších hypotéz, úspěch v realizaci zažitých zkušeností závisí na velikosti ventrolaterální frontální kůry. Ty jsou i velmi značné – je velikosti mandarinky, nebo třeba jen švestky. Ti, kteří ji mají větší, chybují méně často.

Odkazy

(1) http://www.psy.ox.ac.uk/team/principal-investigators/matthew-rushworth
(2) http://cs.wikipedia.org/wiki/Mozkov%C3%A1_k%C5%AFra
(3) http://www.cell.com/neuron/abstract/S0896-6273%2813%2901080-5