Přinašeč a jeho žák

Duchovní nauka a činnost Josefa Zezulky a Tomáše Pfeiffera
Tomáš Pfeiffer se do povědomí širší veřejnosti zapsal poprvé v první polovině 90. let, kdy se objevil na televizní obrazovce ve svém vlastním pořadu Seance.

Přinašeč a jeho žák

Hlavní náplní této pravidelné relace bylo léčitelské působení „na dálku“ a odpovědi na písemné a telefonické dotazy diváků. Obdobný pořad, jenž měl na rozdíl od televizního mnohem delší životnost, se také pravidelně vysílal na jedné komerční rozhlasové stanici. Pfeiffer si též značnou popularitu získal osobním kontaktem. Své přednášky spojené s léčitelským působením pořádá pravidelně již mnoho let ve všech větších městech ČR. Při všech těchto vystoupeních Pfeiffer také vždy vysvětloval a popularizoval jisté duchovní učení. Autorem této nauky i podoby a charakteru léčitelské metody je Pfeifferův učitel Josef Zezulka.

Ke svým léčitelských schopnostem a své duchovní nauce se Josef Zezulka (1912-1992) podle vlastních tvrzení nedopracoval sám, ale získal je během jednoho okamžiku jako dar z duchovního světa. O Velikonocích roku 1945 (ve 33 letech) se prý u něj náhle objevil jakýsi stav rozevřeného vědomí a radikální změna chápání sebe a světa. (1)

Zezulkovi stoupenci obvykle zdůrazňují, že do té doby nebyl nijak výjimečně nábožensky naladěn a nestudoval žádnou duchovní nauku. Najednou však byl schopen zodpovědět jakoukoli „filozofickou“ otázku. Neslyšel však žádný hlas, který by mu dával odpověď. Spíše jako by si vzpomněl na něco, co již v minulosti znal. Navíc byl od té doby schopen léčit myšlenkou, pohledem nebo přiložením ruky.

Biotronické léčitelství

Zezulka svou léčitelskou metodu nazval biotronikou. Zdůrazňoval, že nepůsobí svou vlastní silou, ale je jen jakýmsi prostředníkem a „transformátorem“, který přijímá léčebnou energii přímo z transcendentna, a předávají pak dál svým pacientům. Tento způsob je prý výhodný i pro samotného biotronika, neboť své vlastní silové pole nevyčerpává, ale naopak ještě posiluje.

Před působením si biotronik, označovaný též jako sanátor, očistí ruce nad ohněm a psychicky se koncentruje na léčbu. Též ze strany pacienta je nutné soustředění a naladění směrem k sanátorovi.

Přenos energie pak probíhá na bázi telepatie mezi léčitelem a nemocným. Při působení nezáleží na vzdálenosti mezi sanátorem a léčeným, ani na počtu přiladěných zájemců o léčbu. Při léčení na dálku je pro lepší přiladění k biotronikovi vhodná jeho fotografie.

Zezulka si záhy získal pověst velmi úspěšného léčitele i v oblasti onkologických onemocnění. Jeho léčitelská činnost však probíhala vzhledem k charakteru doby prakticky pouze v soukromí. Pouze v 70. a 80. letech byly několikrát krátkodobě navázány kontakty s lékařskou vědou. Nejvýznamnějším byl v tomto směru zřejmě experimentální výzkum Zezulkova biotronického působení ve vimperské nemocnici v letech 1981-1982. (2)

Základní pojmy filozofie „Bytí“

Jak již bylo řečeno, Zezulka také vytvořil osobitou duchovní nauku, kterou označoval termínem filozofie Bytí. S principy tohoto učení se můžeme seznámit v řadě jeho publikací, které byly od počátku 90. let postupně vydávány Pfeifferovým nakladatelstvím Dimenze 2+2. Za všechny jmenujme spisy Bytí, 4 doby, Životní rytmus, Vývoj, Úvahy, Systém L a I L, Otázky L a I L, Cesta a Psychická vývojová forma.

Zezulkova nauka tvoří poměrně rozsáhlý a komplexní systém. Nejvyšší a prvotní skutečnost je označena termínem Podstata. Jedná se o základní a bezrozměrné bytí v projevené i neprojevené podobě, z něhož vzešlo vše ostatní. (3) V zásadě stejný charakter jako Podstata má Tvůrčí dílo, které je však pouze její omezenou a oddělenou částí. Diferenciací Tvůrčího díla vznikla hmota, duch a vitální síla – duše. Duch je zde chápán jako protipól hmoty. Zpočátku stál jako anorganický mimo ni. Později, když na planetě vznikly vhodné podmínky, spojila se malá část ducha s hmotou v organickou sloučeninu. Tím byla vytvořena vtělená bytost, která po spojení s vitální (duševní) silou oživla. (4)

Tato bytost byla zpočátku velmi primitivní. Postupným převtělováním do vyšších vývojových druhů se však její hmotná i duchovní složka stále více zdokonalovala. Řada vtělení procházela od rostlinných a živočišných forem až k dnešnímu člověku a v budoucnu má postupovat k ještě vyšším vývojovým druhům.

V jedné části svého života je bytost vtělená, ve druhé nevtělená. Poté, co bytost odloží své hmotné tělo, žije část života bez něj. Pak se znovu vtělí do nového hmotného těla. Každá bytost má své vědomí, tj. ví o své existenci. Toto vědomí během svého vývoje rozšiřuje a zkvalitňuje. Jádrem vědomí je podvědomí, neboli vědomí vnitřní bytosti, v němž je uložena paměť na minulé životy.

Charakter budoucího života si každý připravuje svými nynějšími činy a svým postojem ke světu. Veškeré postoje a činy se totiž neztrácejí, ale odrážejí se. Takové dění proto Zezulka označuje termínem zákon odrazu. Tento zákon je absolutně spravedlivý, nezrušitelný a platný pro všechny bytosti. Člověk ho však může svou vědomou rovnovážnou aktivitou uvést do relativního klidu.

Cyklická kosmologie

Všechny úrovně světa jsou podle Zezulky prostoupeny neustálým rytmickým pulsováním. U člověka se projevuje v pravidelném tepu srdce a v rytmu dechu, na naší planetě ve střídání dne a noci nebo čtyř ročních období.

Také na úrovni makrokosmu se neustále opakují čtyři základní epochy. Jednou je ve vesmíru plynná, žhavá a rozptýlená hmota a mimo ni samostatná silová centra (nehmotné energetické body). Tehdy vládne odstředivý vliv. Ten je vystřídán vlivem dostředivým, jehož působením jsou silová centra aktivována a začnou k sobě stahovat z okolí rozptýlenou plynnou hmotu. Stálou dostředivou silou se vzniklé plynné planety začnou zahušťovat ve žhavou kapalnou hmotu. Poté zasáhne do vývoje vliv chladu. Molekuly vesmírné hmoty uklidní svou vibraci a hmota dosud žhavých a tekutých planet začne pomalu chladnout a tuhnout. V této vesmírné periodě chladnutí se právě nacházíme. Po ní však nastoupí vesmírný vliv žáru, kdy se veškerá hmota planet znovu rozteče a posléze s nástupem odstředivého vlivu opět rozptýlí. (6)

Tyto cykly probíhají v mnohem kratších intervalech i na úrovni naší planety. Základní perioda má trvání asi 24 000 let, označuje se jako Platónský rok a je rozdělena na čtyři šestitisíciletá období. Každé z nich má svůj základní silový vliv, který ve své době působí na život na planetě. Bytosti těmto vlivům podléhají v závislosti na své vývojové vyspělosti. Dostředivá doba podporuje egoismus, odstředivá altruismus, chladová rozvahu a klid a žárová rozhodnost a vášeň.

V dnešní době se nacházíme právě v polovině onoho Platónského roku, kdy končí jedna z šestitisíciletých epoch – doba dostředivá – a začíná období odstředivosti. Přechodná stádia mezi jednotlivými obdobími jsou vždy charakterizována celospolečenskou krizí a chaosem, neboť staré zanikající představy podstupují svůj poslední boj s novými. Každé šestitisíciletí se však ještě dělí na tři dvoutisícileté periody.

Na počátku každé z nich se objevuje postava Přinašeče, který v podobě duchovní nauky přináší poselství pro danou dobu. Každé takové učení je však časem lidskými zásahy silně zkresleno, a proto se Přinašeči v určitých intervalech rodí stále znovu. V právě končícím dostředivém období byli všichni tři přinašeči – Abrahám, Mojžíš a Ježíš – příslušníky židovského národa. V nastávajícím odstředivém období se budou Přinašeči rodit v Čechách. (7) První z nich se už měl ve 20. století objevit a mezi Pfeifferovými příznivci je za něj pokládán Josef Zezulka. Jednotlivá dvoutisíciletí nejsou pouze vymezena osobou Přinašeče, ale také ovlivněna působením jednotlivých znamení zvěrokruhu. Právě končící éra ve znamení Ryb, kterou provázelo křesťanství, byla naplněna především válkami, sobectvím a přízemním lpěním na hmotě. Začínající doba ve znamení Vodnáře má naopak přinést mír, porozumění a zájem o duchovní věci. (8) Před tím však ještě pravděpodobně přijde nějaká negativní událost globálního charakteru, jejímž výsledkem bude výrazné snížení počtu obyvatel naší planety.

Tomáš Pfeiffer a Duchovní univerzita Bytí

První setkání Josefa Zezulky s Tomášem Pfeifferem (*1953) ve dveřích jisté budovy prý trvalo jen několik sekund a na verbální úrovni se omezilo pouze na výměnu několika slov. Zezulka však u Pfeiffera svým „vnitřním zrakem“ rozpoznal skryté léčitelské schopnosti. Pfeiffer se pak stal jeho žákem a po Zezulkově smrti v roce 1992 pokračoval v jeho léčitelské činnosti a šířil jeho učení.

Počátkem 90. let Tomáš Pfeiffer začal biotroniku popularizovat veřejně. Ve funkci prezidenta České asociace odborného léčitelství vystupoval jako mluvčí všech léčitelů, což se ovšem řadě z nich brzy znelíbilo. V časopisech Regenerace, Regena i jinde se několikrát objevily články, které Pfeiffera obviňovaly z komercionalizace léčitelství. V období Pfeifferovy výrazné mediální aktivity se také začaly stále častěji objevovat negativní reakce ze strany odborné lékařské veřejnosti. (9) Po opadnutí mediálního zájmu o Pfeifferovo působení však tato kritika fakticky ustala.

Za účelem šíření Zezulkovy duchovní nauky založil Tomáš Pfeiffer „z pověření božího Přinašeče“ dne 30. března 1994 v Praze organizaci nazvanou Duchovní univerzita Bytí (DUB). Podle textu zakládací listiny byla vytvořena „v nastávajícím jaru vodnářské éry“ jako „kolébka vzdělanosti a kultury ducha v rovnovážné moudrosti Bytí“. (10)

DUB sídlí v Soukenické ulici 21 v Praze. „Univerzita“ má ve své dnešní podobě dva stupně, nultý a první. Nultý stupeň je určen pro širokou veřejnost. Přednášky v jeho rámci se konají nepravidelně na nejrůznějších místech ČR. S výjimkou Prahy se vždy odehrávají v pronajatých prostorách. V pravidelných intervalech jsou pořádány jen přednášky v Praze (dvakrát týdně), Brně (jednou za dva týdny) a některých dalších větších městech (jednou měsíčně). Vstupné na ně je dobrovolné a slouží k úhradě nákladů za pronájem sálu.

V nultém stupni se vlastně ani nejedná o přednášku ve vlastním slova smyslu. Tomáš Pfeiffer zde odpovídá na písemné dotazy přítomných, které se z větší části týkají zdravotní problematiky a z menší části duchovních témat. Součástí jsou také dvě biotronická působení, jedno na začátku a druhé na konci programu.

První stupeň je pak určen jen pro členy DUB s platnou legitimací. Podmínkou pro posluchače tohoto stupně je vegetariánství, vstupní pohovor a absolvování slibu DUB, který se koná vždy jednou za rok 30. března na hoře Říp. O podobě přednášek na prvním stupni, které probíhají ve stejných dnech a místech jako přednášky nultého stupně, je složité něco bližšího zjistit. Je však zřejmé, že výuka je systematičtější a je určena pro poněkud menší počet osob.

Podmínka vegetariánství je zdůrazňována ze dvou důvodů. Konzumace masa a živočišných výrobků je především považována za škodlivou pro fyzické zdraví organismu. Pro člověka, který se už vydal na duchovní cestu, je pak zároveň nepřípustná v rovině etické.

Datum konání slibu DUB není náhodné. 30. březen je totiž pokládán za největší duchovní svátek naší planety a nazývá se Den otevřeného nebe. V tento den se rodí přinašeč. Ani místo, kde se slib odehrává, není zvoleno náhodně. Pod horou Říp se totiž údajně nachází výrazné pozitivní silové centrum, jehož význam přesahuje hranice naší republiky.

Další Pfeifferovy aktivity

Od roku 1994 byl Pfeifferovým nakladatelstvím Dimenze 2+2 vydáván časopis Bytí s podtitulem „časopis pro filozofii a duchovní studia“. Do roku 1998 vzniklo celkem sedmnáct čísel a poté bylo jeho vydávání zřejmě z ekonomických důvodu zastaveno. Obsah tvořily především na pokračování otiskované Zezulkovy spisy, články týkající se biotroniky, zdravé výživy a vegetariánství a samozřejmě také aktuální informace o Pfeifferových aktivitách.

V roce 1994 také vznikla Nadace Bytí pro Životní Filozofii a Léčbu Biotronikou za účelem „podpory činnosti vedoucí k naplnění a uskutečnění odkazu pana J. Zezulky“. (11)

Prakticky ovšem tato nadace již od počátku především shromažďuje finance na stavbu Biotronického centra v areálu pražského sídla DUB. Inzeráty s modelem této budovy a sloganem „Pomozte nám pomáhat“ byly k vidění i na velkoplošných billboardech po celé republice. Dnes se objevují spíše sporadicky v denním tisku.

Nedokončené centrum bylo slavnostně otevřeno v roce 1999. V současnosti se v jeho prostorách kromě administrativních místností nachází lůžkové oddělení pro biotronicky léčené pacienty, přednáškový sál DUB a obchod s vegetariánskými potravinami. V budoucnosti se též plánuje otevření vegetariánské restaurace a vybudování širšího zázemí.

Koncem 90. let byli Pfeifferovými příznivci zprovozněny internetové stránky, a to dokonce na třech různých adresách. (12) Po grafické stránce byly velmi kvalitně provedené a obsahovaly poměrně značné množství informací. Jejich obsah a struktura byly velmi podobné jako u časopisu Bytí. Po určité době však dvě adresy přestaly fungovat a na stránkách http://www.dub.cz je již několik let k dispozici pouze seznam Pfeifferových přednášek na příslušný měsíc a stručné oznámení, že „stránky jsou momentálně v rekonstrukci“.

K dokreslení rozsahu Pfeifferových aktivit je možné ještě uvést vydání hudebního CD s názvem Horoskop 3000 – hudební vize budoucnosti. Dvanáct skladeb pojmenovaných podle jednotlivých znamení zvěrokruhu se žánrově nachází na pomezí klasické a relaxační hudby.

Společenství členů a příznivců DUB

Největší nárůst Pfeifferových příznivců bylo možné zaznamenat v souvislosti s jeho mediálními aktivitami v polovině 90. let.

V posledních letech se počet sympatizantů ustálil na několika stovkách osob, mezi nimiž mírně převažují starší lidé. Prozatím nedošlo k vytvoření nějakého pevného společenství se silnými osobními vazbami členů na komunitu. Pfeifferovi stoupenci se společně setkávají pouze na jednotlivých přednáškách a jejich osobní život tak snad kromě přijetí určitého životního stylu není nijak zásadně ovlivněn.

Zezulkova nauka i Pfeifferovy aktivity představují svébytný fenomén nové religiozity, který šíří svého záběru výrazně překračuje obvyklým způsobem vymezovanou oblast lidového léčitelství. Přes zřetelnou snahu vyhnout se zjevné návaznosti na nějaký jiný náboženský směr a používání vlastní terminologie zde můžeme objevit řadu paralel s východními i západními náboženskými tradicemi. Svým charakterem se celkově asi nejvíce blíží spirituálnímu hnutí New Age a moderním směrům západní ezoterické tradice.

Poznámky

(1) Tímto údajem je naznačena návaznost na pozemské působení Ježíše, neboť Zezulka začal své duchovní představy hlásat ve věku (33 let) a období (Velikonoce) Ježíšovy smrti na kříži.
(2) Bytí č. 6, Praha: Dimenze 2+2, 1995, s. 14-15.
(3) Termín Podstata nahrazuje pojem bůh, jenž je podle Zezulky příliš zatížen významy v jiných náboženstvích. Zezulkovo zdůraznění neosobního charakteru božské entity je v protikladu k představám tradičních monoteistických náboženství a spíše se blíží pojetí hinduistického brahma nebo kabalistického Ejn Sof.
(4) Celý tento popis postupného tvoření z původní abstraktní jednoty do konkrétní mnohosti vzdáleně připomíná gnostická či novoplatónská emanační schémata.
(5) Víra v převtělování a zákon odrazu, který je fakticky opisem karmického principu, ukazují na blízkost k východním náboženským naukám. Tyto principy jsou však v mírně odlišné podobě také přítomny v židovské kabale a u některých směrů západní esoterické tradice (teosofie, antroposofie, neorosikruciánské organizace).
(6) S podobnou představou cyklického střídání obrovských časových epoch ve vývoji vesmíru se setkáme především v indickém védském učení. V novější době ji též ve své nauce využila Teosofická společnost.
(7) Vize českého prostoru jako místa současného či budoucího centra duchovního vývoje světa není nijak ojedinělá. V první polovině 20. století byla důležitou součástí nauky okultní společnosti Zodiakální škola. V současnosti na tyto představy ve svých knihách navázal např. Karel Funk.
(8) Důraz na význam nadcházejícího období ve znamení Vodnáře Zezulku výrazně spojuje s hnutím New Age.
(9) Jednalo se především o obavu, že pacient dá přednost biotronické léčbě před návštěvou u lékaře, tím znemožní včasný zásah lékařskými prostředky a postupy, a ohrozí tak své zdraví či život.
(10) Bytí č.1, Praha: Dimenze 2+2, 1994, s. 7.
(11) Bytí č.1, Praha: Dimenze 2+2, 1994, s. 9.
(12) http://www.zezulka.cz, http://www.byti.cz a http://www.dub.cz

Mgr. Robert Bezděk (*1978) je interním doktorandem Ústavu religionistiky Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Z časopisu Dingir č. 2/2005

Převzato s laskavým svolením redakce. Děkujeme!

Dingir, s.r.o., Černokostelecká 36, 100 00 PRAHA 10, email: dingir@dingir.cz, internet: http://www.dingir.cz/