Od kdy má člověk právo na život
Života si každý váží a je základem existence člověka.
Přestože se doposud vědě nepovedlo život vyrobit, ani najít jeho podstatu, bere si lidstvo právo s ním volně manipulovat, plýtvat s ním a ničit ho. Dějiny lidstva jsou dějinami válek. Vztah k životu je v různých kulturách různý. Přírodní národy žijí v souladu s přírodou a jsou na ni plně závislé, ti si nedovolí zabíjet jen pro zábavu, ovšem v případě nouze využijí i svých mrtvých druhů.
V čem se liší člověk od zvířat? Zvířata se nezabíjí v druhu mezi sebou. Člověk má schopnost uvědomovat sám sebe a tvořit. Z hlediska medicíny jsou tyto schopnosti dány vývojem hmoty tedy informací DNA.
Dělí nás od zvířete pouze její kód?
Realizace otázky práva na život, jak bude z přednášky vidět, je prozatím odvážné zasahování do přírody a jejích zákonů, aniž bychom byli jejími pány.
Na otázku práva na život se můžeme podívat ze dvou hledisek. Z hlediska vzniku lidstva (mýty, bible) a jeho postavení ve vesmíru a úlohy na Zemi.
Nebo z hlediska vývoje člověka od jeho touhy po rozmnožování. Právě etika interrupce a práva jedince na život byla předmětem přednášky prof. Dr. R. W. Evanse, Ph.D., klinického psychologa a bioetika přednášejícího v současnosti morální filosofii a bioetiku na Harvardské Universitě, kterou bych Vám ráda pro její morální význam přiblížila z mých poznámek.
Na otázku od kdy má člověk právo na život existuje podle pana profesora osm teorií:
1. Self – consciousness (Uvědomění si svého já)
Podle této teorie má člověk právo na život jen pokud si uvědomuje sám sebe. Tato teorie naráží na nejvíce problémů, protože by neměli právo na život novorozenci, někteří pacienti na psychiatrii nebo neurofyziologii, ale ani člověk, když spí. Na této teorii trvá australský filosof Peter Siengre. Tato teorie, třebaže způsobuje úzkost u srdce, vlastně umožňuje rozhodnout v mnoha případech o euthanasii a dárcovství orgánů po smrti.
2. Potential for self – consciosness (Potenciální připravenost pro sebeuvědomování)
Toto je teorie, která se mě líbí nejvíce z hlediska práva člověka. Teorie říká, že už oplozené vajíčko člověka má právo na život, protože se z něj vyvine člověk schopný uvědomění si sebe sama.
3. Sentience (Cit)
Reakce na okolí, na podnět a na bolest hraje rozhodující úlohu v rozhodnutí práva na život. Oficiálně se tvrdí, že dítě (nemám ráda slovo plod) reaguje už od druhého trimestru těhotenství, ale poslední poznatky embryologů ukazují na reakce již ve 40 dni těhotenství. Hranice práva na život se tedy během pokroku posunuje. Tato teorie dává právo na život ale i jiným živočichům a formám života. Shoduje se s nejvyššími morálními myšlenkami náboženských systémů. Desatero přikázání boží nařizuje: nezabiješ.(Zajímavé je, že se to v bibli dále nespecifikuje na koho a na co se to vztahuje.) Východní systémy prosazují vegetariánství a vegánství, „extrémní“ skupiny dokonce dělají opatření, aby nějakého živého tvora nezašláply nebo nevdechly či jinak mu neublížili. Pozornost obracejí i na rostliny, které netrhají a jí jen plody a další části rostlin tak, aby je nezahubili.
Musí být rozdíl mezi embryem člověka a zvířete. Kdo ale i jak tu informaci do člověka zašifroval?
4. Viability (Schopnost života)
Tato teorie je na západě nejrozšířenější.
Právo na život má dítě, které by už bylo schopné žít mimo tělo matky. Podle této teorie je možná interrupce právě do této doby. Dnes můžeme běžně udržet dítě naživu od 26–28 týdne těhotenství mimo matku. Špičková teorie umožní udržet život i od 20-21 týdne.) Vyplývá z toho hrozivá myšlenková spekulace (bohužel se podle ní je ochoten někdo řídit), že právo na život závisí na rozvoji technologie – na strojích!!! Dnešní náročná doba na nutné časté změny názorů vyhrocuje dosavadní společenské problémy na maximum a vynucuje si konečné správné řešení. V Japonsku vyvinuli v roce 1996 umělou dělohu – kontejner plněný aminokyselinou a vychovali v něm zárodek kozy od oplození do 8.týdne. Jejich cílem je vývoj embrya člověka od oplození do narození. Jak říkal přednášející: „Prý to zvládnou za deset let.“
Tato teorie je kritizována a v praxi je problematická. Profesor uvedl dva příklady:
1. Kluk uhodil svou dívku pěstí do břicha. Ona ani on nevěděli, že je těhotná. Soud v Kalifornii obvinil kluka za zabití (ne za vraždu). Uznal, že deseti týdenní zárodek má právo na život. (Zde se nabízí prevence jedině neprotivení se zlu násilím, neboli uhodí–li tě někdo na tvář, nastav mu i druhou.)
2. Žena pracovala v továrně u chemikálií a narodilo se jí dítě s vrozenou vývojovou vadou. Zažalovala továrnu a dostala odškodné. (Vynahradí peníze zkažený život, není lepší prevence – vážení si zázraku oplození a nového života?) Soud uznal, že osmi týdenní embryo je lidskou bytostí.
5. Similarity (Podobnost)
Právo na život je od doby , kdy zárodek se začíná podobat lidské bytosti. Tato teorie je pochybná. (Profesor ji rozebírá ve své knize.) Pro embryologa má plod od počátku lidské rysy, ale matka tělo dítěte mnohdy na ultrazvuku nepozná. Problém této teorie je také to, co definuje člověka. Je člověk s vrozenou vývojovou vadou méně než člověk? Co žena, která postiženého jedince zabije jako nechtěného vetřelce, nechtěného hosta, jako když se vkrade do bytu zloděj, má na to právo? Ale dítě je pozvané a pak si to má právo matka rozmyslet? Tato teorie se stává v Americe stále více populární. V historii i v dnešní době vznikaly myšlenky na zabíjení dětí mongoloidních či jinak postižených hned po narození, ale jsou společností odsuzovány i trestně stíhány. Z hlediska vyššího principu mravního jsou to myšlenky nehezké, ale z hlediska relativně méněcenného života těchto jedinců a náročné opatrovnické práce kolem nich a finanční závislosti na společnosti se nezdají tak odporné. Zde se jasně projevuje rozpor dnešního lidstva, které zná skvělé myšlenky, ideály a hodnoty, ale realita je tvrdá a na ideje zapomíná.
6. Birth, breath (život, dech)
Život začíná, když začínáme dýchat – od prvního nadechnutí. Při porodu, když je venku jen hlava, může se udělat opatření, aby se dítě vůbec nenadechlo a nebylo tedy považováno za lidskou bytost. Podle této teorie jen Adam byl stvořen jako lidská bytost, my ne. Jemu vdechl život Bůh, nám ne. Tato teorie se líbí mnoha politikům v USA. Mě se zdá tato teorie velmi omezená, postavená na nepochopení symboliky Starého zákona a znevažující cenu života. Tak symbolické pro politiku válečného řešení problémů ve světě.
7. Conception (Koncepce)
Je oblíbená u věřících v USA. Marii řekli andělé, že bude oplozena. Ježíš byl živý od doby koncepce a ne od narození a ještě před oplozením. Oplození prochází v čase a ne v okamžiku. Zde je i něco víc než genetický předpoklad, který určuje plod člověka. Tato teorie vlastně vyzdvihuje na nejvyšší úroveň plánované rodičovství a možná zavrhuje pohlavní styk bez účelu oplození. Nejlépe by bylo, kdyby žena věděla o svém těhotenství hned od okamžiku oplození.(Také z důvodu absolutní ochrany dítěte před škodlivými vlivy.)
Jestliže podle některých teorií vědomí ovládá tělo a je mu nadřazeno, tak by to mohlo být reálné.
Doufám a je to velice nutné, že lidstvo se shodne na společném žebříčku hodnot s právem na život na jeho vrcholu a dokáže se podle toho řídit. To také závisí na každém z nás, jaké máme myšlenky a názory na světové dění a co dokážeme pro zlepšení podmínek života na Zemi a rozveselení lidí udělat.
Věra Drobečková
