Každý může být prorokem

Američtí vědci zjistili, jaká část mozku je zodpovědná za předvídání budoucnosti.

Vyjasnilo se také, že tuto schopnost nemají jen nějací výjimeční lidé, ale téměř všichni. Prostě tehdy, když jsme si zvykli myslet racionálně a fungovat tak, jak je ve společnosti obvyklé, jsme tuto vlastnost v sobě potlačili.

Umíte předpovídat budoucnost? Samozřejmě, že ano. Za den uděláte celou řadu předpovědí, a pokud se náhodou spletete, váš mozek vás okamžitě upozorní na chybu, a přizpůsobí se nepředvídatelnému vývoji.

To není vtip, ale vědecky dokázaný fakt. Jen to není o globálních předpovědích budoucnosti, ale o každodenních prognózách, které děláme podvědomě, na základě svých znalostí a zkušeností.

Spouštěcím mechanismem pro vytváření takových předpovědí jsou změny v životních podmínkách. Když se ve vnějším světě něco děje, člověk musí okamžitě předvídat, co může očekávat v příštím okamžiku.

Pokud jste převrhli šálek čaje, pak víte, co se stane, ještě než se jeho obsah dotkne podlahy. Pokud jste nestihli autobus, pak víte, že budete čekat na další ne více než 5-10 minut. Když se ozve zaklepání na dveře – váš mozek nedobrovolně dává návrhy, kdo by to mohl být. V průběhu evolučního vývoje lidstva, stejně jako v procesu vývoje jednotlivce se hromadí množství různorodých zkušeností, a přesnost předpovědí se zvyšuje.

Američtí vědci z University ve Washingtonu pod vedením profesora Jeffrey M. Zackse (1) si vytkli za cíl vymezit určitou oblast mozku odpovědnou za tato domácí proroctví. Za tímto účelem nechali mladé zdravé lidi prohlížet videa ukazující obyčejné události každodenního života. Na určitém místě experimentátor zastavil film a požádal účastníky, aby sdělili, co se stane na obrazovce v příštích několika sekundách, a pak přešel na konec videoklipu.

Dobrovolníci byli rozděleni do dvou skupin: jedné skupině experimentátor zastavil průběh videa v té době, když postava ve filmu již zahájila konkrétní akci (mytí nádobí, atd.) v druhé skupině ještě před tím, než k takové akci došlo. Nicméně, to nemělo téměř žádný vliv na přesnost „domácích“ předpovědí: více než 90 procent z první skupiny účastníků dalo správnou odpověď o tom, co se stane v příštím okamžiku, ve druhé skupině počet správných odpovědí byl roven 80 procent.

V této době však byl mozek dobrovolníků skenován pomocí magnetické rezonance, což umožnilo sledovat aktivitu různých jeho částí. V průběhu experimentu se v mozku aktivizovalo několik oblastí ve středním mozku – zejména substantia nigra a striatum. Střední mozek je, mimo jiné, odpovědný za zpracování dat ze senzorů (jmenovitě zvukových a vizuálních).

Všechny teorie o možnosti prekognice jsou postaveny na předpokladu, že náš mozek je schopen analyzovat zkušenosti získané na kvalitativně vyšší úrovni, a proto dělá daleko přesnější a realistické předpovědi. Ale zastánci této hypotézy se domnívají, že kvůli zvyku racionálního myšlení a chování, obvyklého ve společnosti, jsme tyto impulsy a předtuchy potlačili, i když jsou ve skutečnosti výsledkem „dalekosáhlých“ prognóz našeho nervového systému. (2)

Psychologové a neurologové již uznali, že činnost centrálního nervového systému „předvídat“ je obvykle nevědomá, a v naší mysli je již přítomna ve formě hotových závěrů, předpokladů nebo tušení. Na rozdíl od nevědomých – instinktivních, zvířecích impulsů, tuto část psychiky odborníci označují jako „nadvědomí“, nebo dokonce „supervědomí“. Nadvědomí je definováno jako „nevědomá volní regulace, úroveň duševní aktivity jedince při řešení tvůrčích problémů.“ Produktem činnosti nadvědomí může být tvůrčí osvícení, intuitivní nečekané řešení problémů, nebo jen nový pohled na nějakou otázku nebo problém.

Dřívější výzkum vědců univerzity v Emory v USA prokázal, že těchto „předpovědí“, je schopný už mozek dospívajících. Mladí lidé dostali k poslechu několik písní neznámých kapel a měli předpovědět, které z nich se brzy stanou hity. Podle experimentátorů, jedna třetina dospívajících přesně určila, která melodie se stane hitem a která nikoli.

Samozřejmě, že tyto předpovědi nelze nazývat schopností předvídat ve své nejčistší podobě – ale vědci došli k závěru, že mnoho dospívajících je schopno předpovědět výskyt určitých kulturních fenoménů. Zdá se, že jejich mozek analyzoval informaci o tom, jaké melodické pasáže, slova a rytmy byly typické pro poslední hity, a na tomto základě vytvořil předpověď, jaká je šance, že jiná skladba zaujme publikum.

Odkazy

(1) Jeffrey Zacks | Psychological & Brain Sciences (wustl.edu)
(2) Washington University investigates how the brain can make predictions of the future. 23.8.2011, internet: http://www.isaude.net/en/noticia/20287/science-and-technology/washington-university-investigates-how-the-brain-can-make-predictions-of-the-future