Kdo byl prototypem Van Helsinga
Profesor Abraham Van Helsing, antropolog a specialista na okultní vědy, je známá postava ze slavného románu irského spisovatele Brama Stokera „Dracula“, vydaného v roce 1897.
Van Helsing provází hrdiny románu, a vysvětluje upíří podstatu probíhajících jevů, a také pomáhá v likvidaci nebezpečných příšer.
Pokud skutečná historická postava (valašský kníže Vlad Tepes – Dracul) sloužil jako základ pro obraz hlavní postavy románu, hraběte Draculy, nepoužil autor také skutečný prototyp pro obraz Van Helsinga?
Pokud ano, kdo přesně mohl tuto roli hrát?
Až doposud byl znám pouze jediný kandidát na tuto roli. Navrhl jej J. Gordon Malton ve své knize „Encyklopedie upírů.“ Měl jím být maďarský historik Arminius Vamberi, který se osobně znal s Bramem Stokerem, a jehož práci o maďarských dějinách použil spisovatel při práci na románu „Drakula“. Melton připomíná, že v románě samotná literární postava Van Helsing zmiňuje jakéhosi svého „přítele Arminia“ z univerzity v Budapešti.
Obr. 1,2 Pastor Helwing a jeho článek z roku 1722 o polských upírech
Zdálo by se, že je to tedy jasné.
V roce 2015 vyšla kniha polského novináře Adama Węglowského „Velmi polská historie všeho“ („Bardzo polska historia wszystkiego“), která se věnuje hledání stop „Polska“ v celé řadě historických postav, událostí, mýtů a legend (obr.4). A mezi uvažovanými osobnostmi autor nabídl svou objevnou verzi, podle níž postava Van Helsinga měla polské kořeny, konkrétně v osobě luteránského faráře Helvinga, který žil na přelomu 17. a 18. století.
Obr. 3 Bram Stoker
Jerzy Andrzej Helwing, nebo Georg Andreas Helwing (1666-1748), se narodil v měšťanské rodině v současném polském městě Węgorzewo (Warminsko-Mazurské vojvodství), které se během pastorova života nazývalo Wengobork v polštině nebo Angebork v němčině. Helwingova matka byla dcerou místního kněze a jeho otec se ho ujal po smrti svého švagra. Jeho rodina mluvila německy jako svým mateřským jazykem, ale také uměli polsky, protože většina farnosti tak mluvila. Od dětství se Helwing zajímal o přírodní vědy. Poté, co získal dobré vzdělání a magisterský titul, podnikl vědeckou cestu napříč Evropou, pokračoval v zdokonalování znalostí teologie a různých vědeckých disciplín (botanika, astronomie, historie, literatura, filozofie a matematika).
Po smrti otce v roce 1705, Helwing převzal jeho protestantskou farnost, a také ji předal svému synovi.
Helwing byl především ve vědeckém světě znám svým botanickým výzkumem, který vyústil v několik monografií a vytvoření botanické zahrady. Je také známo, že jako pastor se zajímal o pruský starověk a dokonce provedl archeologické vykopávky starověké nekropole, zkoumal hroby a pohřební obřady.
Ale pokud se ponoříme hlouběji do jeho biografie, najdeme jeho publikace z oblasti folklóru. Jedná se zejména o jeho články o vlkodlacích a polských upírech, zveřejněných na stránkách vědeckého časopisu „Breslaunische Sammlungen von Natur und Medizin geschichten.“
Pod označením upír, Helwing, podle místní lidové tradice, rozuměl „takový druh mrtvých lidských těl, který se sám požírá v rakvi,“ což způsobuje šíření epidemií, které se zastaví až poté, co je upír zneškodněn.
Pastor měl možnost osobně být svědkem praktického provedení této víry, když v letech 1709–1710 došlo v Mazursku k morové epidemii, jíž podlehlo asi 13 tisíc lidí. Helwing popsal situaci, která se odehrála ve vesnici Harsh, jejíž obyvatelé se zabývali pleněním hrobů při hledání „sebepožírajících se mrtvol,“ a při sebemenším podezření mrtvým odsekávali hlavy. Je ovšem faktem, že to všechno nijak nezabránilo dalšímu šíření nemoci.
Pastor Helwing však nebyl „lovcem upírů“, ale pokusil se střízlivě pohlédnout na tyto pověry a předsudky, nepřijímal je za pravdu, ale stále je pečlivě popisoval.
Co ho může spojovat s literárním Van Helsingem? Téma upírů, podobnost příjmení, vzdělání a erudice, hluboká víra, znalost němčiny, pobyt v Holandsku atd.?
Spisovatel Adam Venglowski si myslí, že je to více než dost, aby mohl být Helwing prototypem pro postavu z románu Brama Stokera.
Je také možné, že lze obě verze spojit vjedno. Arminius Vambery možná znal vědecké publikace polského pastora, a mohl je předat ke zpracování spisovateli Bramu Stokerovi.
Ať už byl předlohou této klíčové postavy románu kdokoli, zůstal navěky zvěčněn v nesmrtelné knize.
Odkazy:
• Kowalski W. Van Helsing z … Mazur. Poznaj „naszego“ pastora, ktoy w XVIII wieku badal wampiry / Na Temat – 13.02.2015 – online: https://natemat.pl/133137,pierwowzor-van-helsinga-wcale-nie-wierzyl-w-wampiry-poznaj-naszego-pastora-z-mazur
• Rozmarynowski M. Adam Weglowski, Bardzo polska historia wszystkiego / Wiek dwudziesty – 17.02.2015, online: https://wiekdwudziesty.pl/adam-weglowski-bardzo-polska-historia-wszystkiego/