Poltergeist se chová jako virus

Rozhovor s Nikitou Tominem
Angelina Grocholskaja: Dnes budeme hovořit o povaze poltergeistu s Nikitou Tominem – vedoucím regionální pobočky „Irkutsk-Cosmopoisk“, který je zodpovědný za výzkumný sektor „Poltergeist“. Nikito, ahoj!

Nikita Tomin: Dobrý den!

AG: V jednom z vašich rozhovorů jsem četla, jak přirovnáváte poltergeista k nějakému viru. Co tím myslíte?

NT: Typické chování viru, který se dostane do našeho těla, je velmi podobné tomu, co se děje v bytě, v neklidném bytě, když se věci začnou hýbat a tak dále. To znamená, že se vlastně tento agent-poltergeist snaží parazitovat na rodině, aby ji vyvedl ze stavu takříkajíc psychické rovnováhy prostřednictvím různých, dokonce nejen děsivých, ale i zcela absurdních příhod. To znamená, že to vše působí na lidskou psychiku. Proto je tato analogie v zásadě správná.

AG: Rozumím správně tomu přirovnání k viru, že dochází k nějakému vývoji? To znamená, že jako virus nejprve dostane, řekněme, rýmu a pak – horečku a stav se zhoršuje.

NT: Přesně tak. Takže rozlišujeme 4 hlavní stadia. Počáteční stadium je to, kdy člověk onemocní, má nějaké příznaky, které ještě nejsou jasné, tj. nějaké podivné poruchy, zvuky, škrábání v bytě, ale zatím se to dá něčím vysvětlit. Pak se to všechno začne rozvíjet, jak člověk onemocní nachlazením, začne mít horečku, všechno to postupuje, a tak je to i tady, tj. v podstatě je to na vzestupu. A někde uprostřed je takový vrchol, kdy se objevuje hodně abnormálních příhod, zvyšuje se jejich agresivita a tak dále. A pak vlastně dochází k poklesu. To znamená, že jevy poltergeistu jsou krátkodobé, podobně jako nachlazení, mohou trvat v průměru několik měsíců, a stejně tak náhle prostě zmizí.

AG: A když se například říká, že po mnoho let, mnoho století dokonce v některých domech žijí duchové – to je něco jiného? Není to poltergeist?

NT: V našem chápání fenoménu „poltergeist“ jde o jakýsi obecný výklad, protože výskyt duchů je zahrnut v pojmu „poltergeist“. Je to jeden ze způsobů, jak se poltergeist projevuje. To znamená, když ukazuje takové strašidelné postavy, aby člověka vyděsil. Rozlišujeme, který pojem je „pomalý případ“. Zde jste právě uvedl příklad o strašidelných domech, kde to vše může trvat mnoho let. Aktivní formy probíhají velmi rychle, stejně jako existuje chronické onemocnění, opět s viry, a akutní onemocnění. Například akutní žloutenka, proběhne velmi rychle a v podstatě odezní, a když už je něco dlouhotrvajícího, tak to není moc jasné, ale trvá to velmi dlouho a těžko se to odstraňuje.

AG: Z vaší praxe, nějaký případ, kdy najednou: byl naprosto normální byt, lidé žili, a najednou se objevil tento virus-poltergeist.

NT: Měli jsme případ v Irkutsku: u důchodkyně bylo všechno v pořádku, přišla k ní vnučka po škole a všechno bylo normální. Ale v určitém okamžiku se začaly objevovat jevy, které začaly nějakými drobnostmi – tím, že dítě přineslo něco z ulice, nějakou minci a podobně. A pak se všechno začalo zvětšovat, tj. věci se začaly hýbat, měla semenáčky, krabice začaly létat, šňůry se začaly kroutit a tak dále a tak dále. Takže těch epizod bylo hodně. Takže to bylo v průměru někde kolem měsíce a půl. A my jsme vyčlenili tu ohniskovou osobu, to znamená, nositelem bylo to dítě: teprve v její přítomnosti, jakmile přišla do bytu, všechno začalo. Pak to také náhle přestalo.

AG: Vy sám jste pozoroval, že se to děje alespoň jednou? Dá se to nějak zaznamenat, nebo je to všechno jen ze slov nájemníků?

NT: Byl to okamžik, kdy se v naší přítomnosti pohnuly předměty, tj. chystali jsme se opustit byt. Obecně platí, že přítomnost výzkumníka tyto jevy často uklidňuje. Výzkumníci přijdou a vše se jakoby uklidní. Byli jsme na odchodu a drobné předměty nám doslova vletěly do zad. To je právě naše přítomnost. Ještě obtížnější je to samozřejmě zachytit na videokameru. Jakmile nainstalujete videokamery, jevy obvykle ustanou.

AG: Nesouvisí to s lidskou psychikou? Babička si třeba myslela, že tam něco létá, ale přišli adekvátní lidé, dali tam kamery a nic.

NT: Máte pravdu. Ve většině případů, se kterými k nám lidé přicházejí, lze jevy vysvětlit přirozenými příčinami, nebo je člověk opravdu velmi ovlivnitelný. Ale malé procento případů nelze vysvětlit tak jednoduchými, přirozenými věcmi. Ale i to malé procento abnormálních případů, které vyčleňujeme, je autentické, stále souvisí s lidskou psychikou. Nyní převládající hypotéza o povaze poltergeistu je spontánní psychokineze, to znamená, že jde o člověka, ohniskovou osobu, a právě on je zdrojem těchto jevů, to znamená, že jeho psychika v určitém okamžiku tímto způsobem začne nevědomě ovlivňovat okolí. To znamená, že osoba to neřídí, přichází a věci se kolem ní začnou pohybovat.

AG: Více o příčinách poltergeistu: odkud se tento virus bere a jaké byty infikuje, si povíme o něco později. Nikito, pokračujme. Takže poltergeista přirovnáváte k viru. Jaká místa tento virus nejčastěji infikuje?

NT: Především – je to nějaká dysfunkce v sociálním prostředí, v sociální jednotce, například v rodině nebo ve skupině lidí. Časté konflikty, nějaké psychické starosti člověka, nějaká psychická krize – to je předpoklad pro duševní onemocnění, tj. nestabilní psychický stav a takové depresivní sociální prostředí je vyvolávajícím faktorem. Všimli jsme si také, že mohou působit vnější faktory, různé kosmicko-fyzikální faktory. Magnetické bouře mohou ovlivnit aktivitu, že se něco začne dít. Ale obecně v našem chápání jde o souhru mnoha faktorů.

AG: Slyšela jsem takový výraz – „pubertální poltergeist“. A vy jste uvedl příklad, kdy dívka přišla domů a něco se v její přítomnosti stalo.

NT: Ano.

AG: Opravdu existuje takový termín?

NT: Přechodný věk je někde kolem 12-13 let. A vychází to z jakýchsi statistických studií, to znamená, že velmi často jsou zdrojem těchto jevů.

AG: Kdy bychom se tedy měli začít obávat, v jaké fázi: když se začnou hýbat lžičky, nebo když už létají krabičky? A co dělat, co je nejdůležitější?

NT: Obecně bych doporučil, abyste se snažili zklidnit, protože účelem těchto jevů je destabilizovat psychiku, duševní stav člověka, vyvést ho ze zajetých kolejí. Ve skutečnosti nejnebezpečnější nejsou fáze, kdy se předměty pohybují, poslední fází poltergeista je zvýšení psychického dopadu na členy rodiny. Může začít samovznícení, tedy závažnější události, objevují se zdravotní problémy. To je samozřejmě poměrně nebezpečná situace, kterou je třeba řešit.

AG: Je třeba zavolat, přivolat nebo si vzít sedativa?

NT: Samozřejmě vyzýváme lidi, aby nás zavolali, ale ve většině případů to ani nejsme my, kdo pomůže, někdy to mohou být psychologové nebo lékaři.

AG: Teď bychom od vás rádi slyšeli další příběh, něco z vašeho posledního výzkumu. Vy se tímto problémem, touto problematikou zabýváte už dlouho, ale pokračujete dál a pravděpodobně se objevují nějaká nová fakta, nové závěry, ke kterým docházíte.

NT: Nejpalčivější případ posledních let: zkoumali jsme místo – „Dača Měsíčního krále“ – nedaleko Irkutska, tam právě docházelo k poltergeistickým jevům. V tu chvíli jsme tam natáčeli, když se nám něco dostalo do stativu kamery, tento stativ začal „běhat“, „utíkat“, a bylo to natočeno na videokameru. Pak se toto video analyzovalo odborníky z hlediska toho, jak se ten stativ pohyboval, jestli s ním mohly hýbat třeba nějaké neviditelné ruce lidí, že to mohlo být zinscenované. A ukázalo se, že ten pohyb nebyl typický ani pro lidskou muskulaturu, pokud se pohybovala ruka, tak ten pohyb sám o sobě byl nestabilní.

AG: Co se tam na té dače dělo? Zjistili příčinu?

NT: Jde o to, že vedle tohoto místa je pamětní hřbitov. A právě tento dům se nacházel vedle místa, kterému se dříve říkalo „Dača měsíčního krále“. To byl vyhnaný Polák Jozef Ogryzko, který byl na toto místo vyhnán ještě v carských dobách. Tento Polák trpěl vzácnou oční chorobou a nesnášel sluneční světlo, proto chodil v noci. Nejraději se procházel za měsíčních nocí a místu, kde žil, se přezdívalo „Dača měsíčního krále“. A domy, které stály vedle tohoto místa, byly neklidné, to znamená, že lidé v nich viděli takové temné bytosti, které přicházely z lesa, a uvnitř samotných domů se děly úkazy, byl tam soukromý sektor: předměty se také pohybovaly, lidé byli těmito temnými postavami postrkováni, byli psychicky ovlivňováni. Taková tam byla situace.

AG: Najednou jsem pocítila strach! Nikito, moc vám děkuji za vaše vyprávění, za váš výzkum. Doufám, že se v našem vysílání objevíte znovu a povíte nám něco nového a zajímavého.

Ze stránek:

• Никита Томин: Агент-полтергейст, также как вирус, пытается паразитировать в семье, чтобы вывести ее из равновесия через абсурдные происшествия. OTR.RU, Online: https://otr-online.ru/programmy/bolshaya-strana-territoriya-tayn/nikita-tomin-68966.html